| Viktor Meca "Nevím. Čekám, co se vyskytne, ale každopádně nepůjdu do školství," takhle odpovídá většina studentů, které potkáte na Pedagogické fakultě v Ostravě. Nevyjadřují tím, že by je fakulta špatně připravila pro povolání učitele. Naopak. Jejich rozhodnutí odráží podle děkana Zbyňka Janáčka současný neutěšený stav ve školství: "Zejména absolvent muž, pokud chce založit rodinu, se s takovým platem neuživí. Proto schopnost studentů adaptovat se je příznačným znakem naší fakulty. Je zde dostatek pedagogiky, dostatek psychologie, ale i jiných předmětů, takže studenti nemají problém uplatnit se v jiném oboru. Mají dobré komunikativní schopnosti, dovedou se rychle zorientovat v problémech." To je také důvod, proč fakulta otevírá i obory, které nejsou čistě učitelské. Patří sem umělecko-pedagogické studium hudebních a výtvarných oborů, vychovatelství či sociální pedagogika. Na své si přijdou také učitelky mateřských škol a další výchovní pracovníci. Jinak se zde mohou vzdělávat budoucí učitelé prvního a druhého stupně základních škol a ve výtvarné a hudební výchově též učitelé středních škol. "Naše fakulta se odlišuje od jiných pedagogických v republice v tom, že nemáme plnou skladbu oborů a disciplín," dodává děkan Janáček. "Když vznikla Ostravská univerzita, rozdělila se původní pedagogická fakulta na další fakulty - přírodovědeckou, filozofickou, zdravotně sociální - a některé pedagogické katedry odešly z naší fakulty. Chybí nám proto předměty zaměřené na přírodovědu či pracoviště výuky jazyků. U nás proto někteří studenti studují druhý obor na jiné fakultě." Rozdíl ve studiu prvního a druhého stupně spočívá podle děkana Janáčka v tom, že studenti prvního stupně mají sice mnohem více disciplín, ale penzum vyžadovaných znalostí je v těchto předmětech o něco nižší: "Procentuálně se to nedá vyjádřit. Nejde ani o to, že by ty předměty byly méně odborné. Studenti musí zvládat matematiku, gramatiku tak, aby odpovídala rozsahu látky té věkové struktury žáků." Na dotaz, s čím jsou studenti na škole nespokojeni, odpovídá student 3. ročníku tělesné výchovy a občanské nauky: "Je to moc zaměřené na vedlejší obory, máme málo pedagogických předmětů, chybí například rétorika." Malý poměr všeobecného pedagogického základu k tomu, co vyžadují oborové katedry, závisí dle děkana Janáčka na schválené akreditaci oboru: "Žádná katedra nechce ustoupit v počtu hodin. Na pedagogiku tak zůstává deset až patnáct procent. Bohužel se na některé specializované pedagogické předměty, jako je dětská kriminalita, šikana, dostává až ve studiu postgraduálním či v dalších kursech." Jestliže chtějí studenti prosadit více pedagogiky či jinou změnu, měli by využít možnosti akademického senátu. Stížnosti studentů v senátu však prý vycházejí na prázdno. Týká se to především kreditního systému, který způsobuje problémy nejen studentům, ale i samotné fakultě. "O té nespokojenosti se ví. Nepodařilo se nastavit vedle kvantitativních kritérií odpovídající kvalifikační. Nezjednodušila se studijní agenda, ale naopak narostla. Často jsou ale tyto problémy výsledkem nedisciplinovanosti studentů i kateder," reaguje na výtku děkan Janáček. "My jsme přejali kreditní systém ze Západočeské univerzity, kde se osvědčil. U nás by to chtělo reformovat, ale to by se musel změnit systém na celé univerzitě." Nespokojenost panuje také s dostupností studijní literatury, zejména pokud jde o počet výtisků jednoho titulu v knihovnách. Student Pavel si stěžuje, že některé knížky k tělesné výchově se nedají sehnat vůbec: "Jeden kantor nás dokonce odkázal na knihovnu v Olomouci." S takovým stavem však děkan Janáček nesouhlasí: "Když mají studenti bezplatné studium, tak by měli alespoň investovat do literatury. Univerzitní i centrální vědecká knihovna může sice nakupovat publikace maximálně v desítkových počtech, ale jinak tam najdou studenti vše podstatné. Krom toho funguje meziknihovní výpůjční služba." Na kvalitu výuky už tolik negativních ohlasů nezaznívá. Hlavním problémem je podle děkana Janáčka, že kádr lidí stárne a je problém sehnat mladší: "Z hlediska platů patříme sice do horní poloviny všech vysokých škol, ale takový odborný asistent má o dva až tři tisíce méně než na střední škole. Je to časovaná bomba, protože od kvalifikační úrovně se odvíjí i potenciál pro akreditaci fakulty." Ještě více se finanční situace odráží v nedostatku zahraničních lektorů. Škola si může dovolit maximálně jednorázovou přednášku či workshop. V nabídce zahraničních stáží je fakulta na tom mnohem lépe. Do Švédska, Belgie, Německa, Rakouska, Nizozemska a Portugalska vyjede každý rok asi dvacet lidí, obyčejně přes Sokrata. Tady je podle děkana problém spíše na straně studentů: "Špatná je především jazyková vybavenost našich studentů. To, že jsou naši středoškolští studenti bilingvní, není pravda." Malé konkurence využila například Jitka, studentka třetího ročníku učitelství pro první stupeň, která se díky své znalosti angličtiny dostala na tři měsíce do Švédska: "Student musí podstoupit test z angličtiny, pak následuje ústní pohovor a dalším předpokladem je, aby bylo umístění v daném oboru." Z hlediska vybavenosti je na tom fakulta velmi dobře. Nedávno škola zakoupila osmdesát počítačů. Výpočetní techniku chce děkan Janáček využít pro rozvoj distančního vzdělávání, takže by se v budoucnu mohlo studovat prostřednictvím internetu: "Chceme jít tak daleko, že bychom formu distančních listů na internetu využívali i v prezenční rovině, tak abychom snížili množství přímé výuky a dali studentům více času na samostudium." Distanční, resp. kombinovaná forma studia je velice atraktivní zejména pro již pracují neaprobované učitele. To, že na škole studuje více než třetina studentů v kombinovaném studiu, tak sleduje trend, kterým se ubírá školství v Evropě. Autor je spolupracovníkem redakce Předpokládaný počet přijatých studentů
studijní oddělení, tel. 069/ 61 60 161, 61 60 157 prezenční studium, tel. 069/ 61 60 159 kombinované studium, tel. 069/ 61 60 165 - učitelství pro 1. stupeň ZŠ - prezenční i kombinovaná forma studia http://pdf.osu.cz/ |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
