Markus Ziener
Ramalláh, 25. 6. 2002
Jsou věty, které nahánějí strach: "Chci se naučit, jak se dělají bomby". A jsou obrázky, z nichž leze mráz po zádech. Třeba mapa Izraele probodaná zkrvaveným nožem. První větu pronesl Leif, jedenáctiletý Palestinec z uprchlického tábora v Baqá v Jordánsku. I druhý výjev má co do činění s palestinským chlapcem: Zmiňovaný obrázek nakreslil jeho spolužák Ibrahim.
Leif umí i jiné věty. Například, že má rád matematiku nebo že má dvě sestry. Narodil se v jordánském Jeraši. Přesto - stejně jako dalších 100 tisíc obyvatel tábora Baqá - tvrdí, že pochází z Palestiny. Leifovi rodiče ze země utekli v roce 1967. Všichni chtějí být Palestinci - jejich životním cílem je vrátit se zpět. Chlapec je přesvědčen, že "ukradená palestinská území" lze od Izraele získat jen násilím.
Podle průzkumu Palestinského centra pro politiku a empirický výzkum (Palestinian Center for Policy and Survey Research) zastává stejný názor devadesát procent obyvatel Západního Jordánu a pásma Gazy. Více než polovina z nich souhlasí se sebevražednými útoky v Izraeli.
"Lidé jsou tak posedlí svým vlastním utrpením, že vůbec nepřemýšlejí o izraelských obětech," komentoval výsledky ankety ředitel institutu Khalil Shikaki.
"Pokud si nepřestaneme hrát na mistry, riskujeme naši budoucnost," tvrdila už před dvěma lety novinářka Amira Hassová z Ramalláhu. Chování školáka Leifa její slova potvrzuje.