Evropská levice je podle premiéra Aznara v defenzívě
Silke Kersting
Madrid, 28. 6. 2002
Evropa se musí podle názoru španělského premiéra a úřadujícího předsedy rady Evropské unie José Marii Aznara rozhodnout, zda chce být "kontinentem vstřícným k reformám či kontinentem ochromeným". "Pokud mají vzniknout nová pracovní místa, je nutné provést další reformy," řekl v rozhovoru pro Handelsblatt a Wall Street Journal Aznar.
Evropské hospodářství podle něj potřebuje větší flexibilitu, mobilitu, liberalizaci a větší konkurenční boj. Toto je podle něj jako konzervativce zároveň předpoklad pro dodržení stabilizačního paktu.
Impuls k reformám by podle Aznara mohli iniciovat posílené konzervativní síly evropských zemí. Sociální demokracie je podle něj "v krizi". "Myslím si, že levice ztratila orientaci. Má strach před moderním světem, světem změn a inovací," tvrdí Aznar.
Půlroční španělské předsednictví Evropské unii, které skončí 1. července, hodnotí španělský premiér pozitivně. Žezlo nad unií přitom dále předá Dánsku. "Naše cíle jsme v podstatě splnili," tvrdí Aznar. Jeho postoj však domácí opozice zpochybňuje. Od generální stávky, která Španělsko ochromila minulý týden, se tón mezi pravicovým a levicovým táborem značně přiostřil. Stále se ještě hádají o tom, zda stávka byla úspěšná či ne.
Aznarovy požadavky po dalších reformách však nechávají znát, že ani on sám není s předsednictvím své země příliš spokojen. Přinejmenším si sliboval více. Výchozí situace však byla podle premiéra obtížná: parlamentní volby v Portugalsku, Francii a Nizozemsku, nastávající volby v Německu, hospodářsky napjatá situace či krize na Blízkém východě.
Aznar se proto přiklání k nezvyklé skromnosti, když konstatuje: "Hlavním úkolem předsednictví bylo přivést členské země ke konsenzu. Krok za krokem."
Jeho rada Dánům se proto vztahuje i na vlastní zkušenosti z posledního půlroku: "Být trpělivý". Ambiciózní Aznar, který v křesle premiéra úřaduje od roku 1996, skutečně musel během prvního předsednictví Španělska akceptovat mnohé porážky.
Byl jí například liberalizační summit v Barceloně, který nepřinesl očekávané výsledky, či středomořská konference ve Valencii, která probíhala ve stínu krize na Blízkém východě. V neposlední řadě vázla i role Španělska jako prostředníka mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou na summitu v Madridu.
V Seville pak Aznar ztroskotal s návrhem trestat při boji s ilegální imigrací třetí státy, které nejsou ochotny spolupracovat. Méně razantní, než se původně očekávalo, byla také reforma Rady ministrů Evropské unie.
I přesto Aznar alespoň neustále trvá na požadavku skoncovat s půlročním předsednictvím a zavést jmenování předsedů na dobu čtyř let. "Model Evropy s patnácti zeměmi se nedá aplikovat na pětadvacet států," tvrdí premiér.
I navzdory chybějícím spektakulárním výsledkům nehodnotí pozorovatelé předsednictví Španělů negativně. "Během předsedání se dá dosáhnout jen tolik, kolik povolí ostatní země," říká jeden z německých diplomatů v Madridu. Plány Španělů považuje za ambiciózní. "Očividně chtěli ukázat, co umějí, a na veřejnosti v žádném případě nevystupovat jako ti, kteří vše brzdí," dodává. Příkladem může být i Aznarovo zařazení citlivého tématu přistěhovalectví do agendy summitu v Seville.
