Zákony Jižní Karolíny povolují téměř vše, tetování ale zakazují

Florence (USA), 23. 7. 2002
V Jižní Karolíně můžete koupit rachejtle, mít na jazyku piercing nebo jezdit na motocyklu bez helmy. Nesmíte však mít tetování.
Ronald White, 33letý punker, protestuje už léta proti tomuto zákonu z roku 1966. Odvolává se na První dodatek americké ústavy, který zaručuje svobodu projevu.
"Jako Američané máme právo zvolit si způsob, jakým se budeme projevovat. To se týká zvláště našeho těla," vysvětluje White. Sám má na sobě vytetovaných asi 20 obrazů, které představují nejen více než 50 hodin práce, ale i hlavní kapitoly jeho života.
"Tetování prošlo od kotev a havajských dívek složitým vývojem," říká. Nyní jeho tělo zdobí i kresby draků, andělů a různých příšer.
White zahájil svůj boj za zrušení protitetovacího zákona v roce 1995. O čtyři roky později, kdy byl frustrován nulovými výsledky, se rozhodl tetovat muže přímo v televizním studiu. O deset dní později byl zatčen, dostal pokutu 2500 dolarů a pětiletou podmínku. V jejím důsledku si nesmí dát skleničku v baru či opustit Jižní Karolínu, aniž by informoval kurátora. Odvolal se k nejvyššímu soudu státu s tím, že jsou mu upírána ústavní práva. Prohrál.
Nyní se obrátil na Vrchní soud USA. Zde získal podporu Kennetha Starra, konzervativního právníka a nezávislého žalobce, který se proslavil vyšetřováním sexuálního skandálu exprezidenta Billa Clintona s Monikou Lewinskou.
"Ve společnosti, která chrání reklamu na alkohol a pornografii," je nesmyslné postavit mimo zákon tetování, říká Starr. Podobný zákon platí ještě v Oklahomě.
Hlavním odpůrcem legalizace tetování je Jake Knotts, člen jihokarolínské Sněmovny reprezentantů, bývalý policista a veterán z Vietnamu. Ten se utkal s Whitem v rozhlasové diskusi, kde uvedl, že tetovací salony ničí obraz státu, jsou špinavé a hříšné.
"Kdyby Bůh chtěl, abyste byl tetován, vtiskl by vám do kůže vaše jméno," prohlásil Knotts.