Poslední věta měla znít jinak

Při příležitosti desátého výročí abdikace Václava Havla z funkce prezidenta státu, který se jmenoval ČSFR, vyšel v HN článek Slováci chtěli dokončit národní obrození. Je dobře, že jste se tomu významnému datu našich moderních dějin věnovali. Článek je výstižný a postihuje skutečnosti, které se odehrály od listopadu 1989 do konce prosince 1992. Zarazila mne jen poslední věta, v níž se říká, že po vstupu obou nástupnických republik do Evropské unie "se tam budeme muset naučit spolu navzájem i s jinými jednat a nacházet dohodu trpělivěji, než jak byli před deseti lety schopni a ochotni Václav Klaus a ODS s Vladimírem Mečiarem a HZDS.
Mám pocit, že před deseti lety a asi i později pan Mečiar byl schopen a ochoten udělat asi opravdu vše a že naopak Václav Klaus byl ochoten a i schopen udělat právě to jediné možné a správné nejen z hlediska budoucího samostatného nejen Česka, ale i Slovenska. Myslím tedy, že není příliš šťastné takto dávat na stejnou úroveň role tehdejších protagonistů obou stran při závěru roztržky a následném rozpadu společného státu.

Vlastimil Kasina, vkasina@volny.cz