Po restrukturalizaci uvažujeme o aliancích
Třinec, 1. 8. 2002
Letošní rok se pro české ocelářství stává klíčovým. Po dohodě s Evropskou komisí má být stanoven další postup restrukturalizace, který se výrazně dotkne i Třineckých železáren.
hn: Změní vlastníci železáren strategii společnosti poté, co předchozí vláda zamítla českou cestu integrace ocelářství?
Nezmění, naše koncepce zůstává nadále integrační, třebaže už nebude zaměřena na Novou huť a Vítkovice, s nimiž jsme chtěli vytvořit silný středoevropský ocelářský subjekt. Integrační koncepce budou pokračovat vytvářením výrobkových řetězců s dalšími domácími zpracovateli a podniky tzv. hutní druhovýroby. Finalizujeme nyní spolupráci s Železárenskou holdingovou společností, chceme prohloubit vazby s ŽDB Bohumín, těsnější kontakty navazujeme s některými českými šroubárnami.
hn: Před časem jste usilovali koupit společnosti Vítkovice Steel. Trvá tento zájem i nyní?
Je předčasné o tom hovořit. Jedno veřejné výběrové řízení už přece proběhlo, kdy mimo státu byly ostatní nabídky, tzn. naše, společnosti Shiran, US Steel Košice, irelevantní. Navíc je tu půlroční exkluzivita, kterou předchozí kabinet poskytl společnosti LNM Holdings. Situace v českém ocelářství je zatím velmi nejasná. Dokud Evropská komise nevydá stanovisko k určitým krokům, jež mají být realizovány formou státní pomoci. Týká se to nejenom samotné privatizace Nové huti, ale i dalších subjektů, jež ještě mají být v procesu restrukturalizace ocelářství odstátněny.
hn: Nemáte pocit, že jste jako soukromí vlastníci jedné huti nyní trochu v nemilosti?
Nastala paradoxní situace. Vlastníci soukromé firmy zaplatili státu za privatizaci Třineckých železáren více než 3 miliardy korun. Dlouholetá ziskovost navíc potvrzuje, že jsme dokázali sami čelit složitému období zpomalení světového ocelářství, zatímco hutní podniky se státní účasti vytvářely ve stejných tržních podmínkách mnohamiliardové ztráty. To je otázka spíše pro daňové poplatníky, aby se zamysleli nad těmito skutečnostmi.
hn: Počítáte s prodejem obchodního podílu, který drží Třinecké železárny v ostravské Nové huti?
Nevidím důvod, proč bychom se měli zbavovat téměř dvanácti procent akcií Nové huti. Myslím, že bude dobré, když budeme i nadále přesně vědět, co se v této firmě, která má v určitém sortimentu příbuzný výrobní program, děje.
hn: Čím chcete posílit životaschopnost a konkurenceschopnost Třineckých železáren kromě vytváření integračních vazeb s jinými subjekty?
Musíme dokončit vnitřní restrukturalizaci, která probíhá od roku 1996. Vedle investic do rozhodujících válcovenských technologií i modernizaci jedné z vysokých pecí, v nadcházejících dvou letech půjde o 1,5 miliardy korun, počítáme i se snižováním počtu zaměstnanců. Současných 6600 pracovníků by se mělo snížit zhruba o 1500 osob ve dvou třech letech. Nemyslím si ale, že nízký stav zaměstnanců bude hlavní komparativní výhodou TŽ. Tou se musí stát produktivita založená na špičkových technologiích. Až tento proces dokončíme, můžeme uvažovat o vytváření aliancí s jinými, třeba zahraničními ocelářskými firmami.
Stranu připravil Pavel Šmíd
