Aleš Michl, eko
www.ihned.cz/autori
Praha, 2. 8. 2002
Zatímco americké firmy hrdě zveřejňují platy svých největších manažerů, české podniky to většinou úzkostlivě tají. Přesto se dá z nedávno zveřejněných výročních zpráv vyčíst například to, že průměrné měsíční mzdové náklady Unipetrolu na jednoho vedoucího pracovníka činily 149,6 tisíce korun. U Českého Telecomu zase 147 tisíc. Obě dvě firmy ovládá stát. Třeba u největší české společnosti Škoda Auto byla průměrné mzda vedoucího pracovníka něco přes 75 tisíc Kč za měsíc. Škoda Auto je na rozdíl od ČEZ či Telecomu v soukromých rukou.
To, že si manažeři státních gigantů vydělávají více než zaměstnanci soukromého sektoru, potvrzuje i příklad Komerční banky. Státem dosazený šéf Radovan Vávra se netajil tím, že bral šest miliónů ročně. Podle výroční zprávy, kterou KB nedávno zveřejnila si vedení banky rozdělilo 205 miliónů.
Alexis Juan, současný ředitel banky, má letos podle usnesení valné hromady jistých 3,6 miliónu korun, tedy 300 tisíc měsíčně.
Kolik konkrétně vydělává například šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek či ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma, zůstává tabu. "Způsob zveřejňování osobních nákladů ve výroční zprávě odpovídá západním standardům. Neuvažujeme o podrobnějším členění, například jen na členy top managementu," vysvětluje vedoucí komunikace mladoboleslavské automobilky Vladimír Šulc. "V Česku není obvyklé zveřejňovat plat na hlavu," podotkl zase tiskový mluvčí Unipetrolu Tomáš Zikmund.
Hana Hejsková z tiskového odboru Českého Telecomu přiznává, že jsou ve firmě platy "mírně nadprůměrné". "Jejich konkrétní výši sdělovat ale nemůžeme, protože by to bylo v rozporu se Zákonem na ochranu osobních údajů. Tato fakta jsou rovněž součástí obchodního tajemství naší společnosti," uvedla včera Hejsková.
Podle předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Karla Neuwirta je výše platu skutečně osobním údajem. "Měla by tedy být zveřejňována pouze se souhlasem těch dotyčných osob," řekl Neuwirt. Jak dále upozornil, na Západě se většinou platy zveřejňují v souladu s firemními zvyklostmi. S tím souhlasil i ředitel České manažerské asociace Jiří Stýblo. "Směrnice firem jsou sice různé, ale velmi bych se divil, kdyby česká firma měla upravené vnitřní předpisy tak, že by mohla zveřejňovat platy manažerů," dodal Stýblo.
Zatímco konkrétní platy zůstávají utajeny, je možno z výročních zpráv vyčíst celkovou výši odměn pro členy představenstva a dozorčí rady. V ČEZ bylo loni takto rozděleno přes jedenáct miliónů korun. V Telecomu zase 13,5 miliónu Kč. Člen představenstva energetického gigantu si tak v průměru loni přivydělal 817 tisíc za rok, člen statutárního orgánu Telecomu 564 tisíc. Třeba v Unipetrolu existuje u odměn, alespoň podle Zikmunda, horní strop ve výši 35 tisíc korun měsíčně na jednoho člen statutárního orgánu. Kromě platů a odměn dostali loni manažeři ještě širokou škálu dalších bonusů. Například Telecom zaplatil za své řídící pracovníky zůstatky půjček za 21 miliónů a ještě jim poskytl osobní automobily za téměř dvacet miliónů korun.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist