Nalézt obecně platná pravidla pro očkování na cesty je složité. Existují nemoci, před kterými by se člověk měl chránit, ať už jede kamkoliv. Je to například žloutenka typu A i B nebo klíšťová encefalitida.

V tropických oblastech ale hrozí například závažná malárie, v jihovýchodní Asii japonská encefalitida, v Africe nebo Jižní Americe žlutá zimnice a další nemoci. Infekce se mohou lišit na místech vzdálených jen pár set kilometrů, navíc kromě cíle cesty samozřejmě záleží na jejím charakteru - je rozdíl spát ve stanu a přenocovat v hotelu.

"Za základní očkování považuji žloutenku A i B, břišní tyfus a meningokoka," radí MUDr. Jan Rutsch z pražského Centra cestovní medicíny. "Další vakcinaci je pak třeba zvážit podle konkrétních okolností."

Podceňovat prevenci se každopádně nemusí vyplatit. Samozřejmě ne každý, kdo se vydá do středních oblastí afrického kontinentu, automaticky dostane žlutou zimnici, ale riziko je poměrně vysoké. A hledat lékařskou pomoc na místě bývá - hlavně v rozvojových zemích - dost problém. Základní rada tedy zní: dostatečně dlouhou dobu před cestou vyhledat lékaře a pečlivě s ním prokonzultovat veškerá možná rizika. Očkovací centra jsou po celé České republice, na internetu najdete jejich kompletní seznam na adrese www.vakciny.net.

Většina z nich běžně očkuje proti hepatitidě A,B, břišnímu tyfu, žluté zimnici, klíšťové encefalitidě, japonské encefalitidě, meningokové meningitidě, tetanu, chřipce a dalším chorobám.

Je také dobré zjistit, zda v zemi, do níž se chystáte, některé očkování přímo nevyžadují. Řekne vám to samozřejmě lékař v očkovacím centru, přehledy najdete i na internetu (například na http://www.medpharm.cz// ac.htm).

Žloutenka

Hepatitida typu A je známá jako nemoc špinavých rukou. Tohle virové onemocnění se do těla člověka dostane prostřednictvím nakaženého jídla nebo pití. Objevuje se prakticky všude na světě, vysoké riziko nákazy je v Africe, Jižní Americe a celé jižní polovině Asie. Evropa patří do pásma se středním výskytem žloutenky, nejvíc bezpečno je v tomto směru v Severní Americe - v Kanadě a Spojených státech.

Inkubační doba bývá 15 až 56 dní, nemoc se běžně projevuje zežloutnutím kůže, nechutenstvím, únavou, popřípadě horečkou a zvracením. Někdy se příznaky nemusí objevit vůbec. Samotný průběh nemoci je - vzhledem k řadě jiných chorob - poměrně příznivý. Hepatitida typu A nezanechává trvalé následky a nepřechází v chronickou formu. Jen zcela výjimečně může dojít k úplnému selhání činnosti jater, při kterém člověk umírá.

Očkování proti "áčku" je dvoufázové. Druhou dávku dostanete 6 až 9 měsíců po první, chráněni budete na deset let. Zaplatíte něco přes tisíc korun (konkrétní částka se samozřejmě liší podle střediska, výrobce atd.).

Lepší je ale zaplatit si rovnou očkování kombinované - proti hepatitidě typu A i B. Dostanete tři dávky - druhou za měsíc po první, třetí pak za dalších 6 měsíců. Na cestu se ale můžete vydat už dva týdny po druhé dávce.

V posledních letech je očkování proti žloutence A i B povinné u dětí. "To znamená, že za nějakou dobu by měla být 'proočkovaná' celá populace. Naprosto běžná věc ve většině evropských zemí. My se tento standard zatím jen snažíme dohnat," vysvětluje MUDr. Rutsch.

Žloutenka typu B je akutní zánět jater. Přenáší se krví, nepřímo se ale můžete nakazit třeba i použitím společného ručníku atd. Inkubační doba je 6 týdnů až 6 měsíců. Průběh této formy je závažnější než u typu A.

Malárie

Afrika, Střední a Jižní Amerika, jižní Asie, Střední východ, Oceánie. To jsou oblasti, kde se nejvíc vyskytuje malárie. Lidé ve více než 100 zemích světa jsou permanentně vystaveni riziku nákazy touhle závažnou tropické chorobou, kterou přenášejí infikovaní komáři nebo moskyti.

Malarický parazit v těle člověka nejdřív putuje do jater, kde se množí a roste. Během toho nakažený člověk necítí žádné příznaky. Potom ale malárie napadá červené krvinky, které následkem dalšího růstu a množení praskají. Přitom se do krve uvolňuje toxin, který způsobuje klinické projevy malárie, jež jsou podobné chřipce - horečka zimnice, bolesti hlavy a svalů, pocit únavy atd. U většiny lidí se příznaky projeví po 10 dnech až 4 týdnech.

Proti malárii neexistuje očkování a profylaktické přípravky nejsou stoprocentně spolehlivé. Přesto asi měsíc před cestou do některé z rizikových oblastí jděte k lékaři a nechte si antimalarické přípravky předepsat. Dodržujte přesně jejich užívání. Na cestě se pak co možná nejvíc braňte kousnutí komára - používejte repelenty, různé spreje proti hmyzu, ochranné sítě, a když to jde, noste dlouhé nohavice a rukávy (hlavně na noc).

Břišní tyfus

Nakažlivé střevní onemocnění břišní tyfus souvisí - podobně jako virová žloutenka typu A - s hygienou. Přenáší se hlavně kontaminovaným jídlem a vodou. Například v roce 1945 zaznamenali čeští lékaři 10 tisíc případů, zlepšení hygienických podmínek, ale vedlo k rychlému ústupu a v roce 1997 bylo v České republice známo jen 5 nemocných.

K rizikovým oblastem patří Mexiko, rozvojové země východní a jižní Asie (včetně Indie a Pákistánu), Jižní Amerika a Afrika.

Jde o horečnaté onemocnění s bolestmi hlavy, celkovou slabostí, nechutenstvím a únavou. Inkubační doba bývá 5 až 24 dní, pokud se břišní tyfus nezačne včas léčit, během prvních dvou týdnů se dostaví mrákoty a blouznění. Objevit se mohou i závažné komplikace - zánět pobřišnice, zánět žlučníku a vzácně i protržení střev.

Očkování je jednofázové, vydrží asi tři roky a mělo by proběhnout asi měsíc před cestou. Stojí kolem 500 korun.

Žlutá zimnice

Akutní infekční onemocnění, které vyvolávají viry stejného rodu, jako jsou viry klíšťové nebo japonské encefalitidy. Žlutá zimnice se vyskytuje hlavně v rovníkových oblastech Afriky a Jižní Ameriky. Díky hubení komárů a očkování se v Jižní a Střední Americe podařilo městskou formu nemoci vymýtit, ale v džungli, kde komár získává virus z těla opice, nákaza přežívá.

Inkubační doba trvá jen 3 až 6 dní. Následuje horečka, bolesti hlavy a zad, nevolnost, pocit schvácenosti. V těžších případech může dojít k rozvoji žloutenky, krvácení do zažívacího ústrojí, krvácení z nosu... Na žlutou zimnici se dá umřít. Očkování je jednorázové a chrání vás na deset let. Cena kolísá v poměrně velkém rozmezí, závisí na druhu vakcíny, výrobci a očkovacím středisku. Řada afrických zemí při vstupu dokonce očkování proti žluté zimnici vyžaduje.

Japonská encefalitida

Japonská encefalitida je zánět mozku, vyvolaný virem stejné skupiny, jako jsou viry středoevropské klíšťové encefalitidy. Nákazu na člověka přenáší komár. Japonská encefalitida postihuje zejména oblasti jihovýchodní a severovýchodní Asie (Japonsko, Korea, Čína, Kambodža, Indonésie, Malajsie, Nepál, Vietnam a další).

Inkubační doba nemoci je 6 až 16 dní. Po jejím uplynutí se objevují horečky, bolesti hlavy, zvracení, často i prudké bolesti břicha. Asi ve 20 % případů se začne rozvíjet delirium, křeče, někdy i těžké duševní poruchy. Onemocnění může skončit smrtí.

Trojfázové očkování je velice účinné. Týden po první dávce dostanete druhou, za dalších 28 dní třetí. Jste tak chráněni na 3 až 4 roky. Pokud ale spěcháte, můžete třetí dávku dostat už za dva týdny po prostřední. Pak jste ale chráněni jen na 1 až 3 roky. l

Adéla Poláková

Kde se nechat očkovat

Očkovací centra jsou po celé ČR, většinou na krajských hygienických stanicích (KHS).

Centrum cestovní medicíny, Havelská 14, Praha 1, Tel: 02/22 09 41 21, www.medpharm.cz

Ordinace očkování do zahraničí (KHS Brno), Kabátníkova 10, Brno, Tel: 05/41 24 78 58, www.khsbrno.cz

Centrum pro očkování do zahraničí (KHS Č. Budějovice), L. B. Schneiderova 32, Č. Budějovice, Tel: 038/77 12 911, www.khscb.cz

Očkovací centrum (KHS Karlovy Vary), Bezručova 8, Karlovy Vary, Tel: 017/33 39 311, www.khs-kv.cz

Epidemiologické centrum (KHS Liberec), Husova 64, Liberec, Tel: 048/52 53 139, www.khslbc.cz

Středisko očkování (KHS Plzeň), Škrétova 15, Plzeň, Tel: 019/74 02 926, www.khsplzen.cz

Ordinace pro očkování do zahraničí (KHS Ostrava), Na Bělidle 5, Ostrava, Tel: 069/61 18 595, www.khsova.cz