Soutěska České brány za záplavy nemůže
Při průletu vojenského vrtulníku nad zaplavenou krajinou pod Litoměřicemi je nápadné zúžení koryta Labe při vstupu do soutěsky České brány. Kaňon se rozšíří pouze u Ústí nad Labem a pak v Děčíně.
"Pohled mate," říká ředitel závodu Dolní Labe státního podniku Povodí Jindřich Zídek. "Vidíme pouze šířku náhle zúžené řeky, laik nedokáže docenit hloubku. Ani při těch největších a nejničivějších povodních, o kterých se zmiňují první hydrologická pozorování nebo kroniky měst v povodí Labe, nebyla Česká brána příčinou záplav kolem Litoměřic a Roudnice."
Stejného názoru je také Jaroslav Kubec, vodocestný odborník: "Řeka si za milióny let našla svou cestu krajinou. Kaňon pod Litoměřicemi sahající v podstatě až po německou Pirnu má dostatečnou kapacitu pro odvod labských vod. Pokud je nížina zaplavena, pak vodou, která se vylije nad Českou branou," vysvětluje Kubec.
V podstatě veškerá voda, která spadne v podobě srážek nad územím České republiky (bez Moray), je až na zcela zanedbatelné výjímky odváděna Labem. "V odchodu vody do moře nemá smysl bránit. Voda si svou cestu vždy najde," říká Zídek.
"I kdybychom vzali historické mapy a zjistily rozsahy záplav v minulosti, zjistíme, že v inundačním, tedy záplavovém prostoru je velká část měst a obcí, včetně historických center. Daleko důležitější je naučit se nebezpečí zvládat a účině chránit to, co je možné chránit. Ale absolutní ochrana neexistuje," dodává Jindřich Zídek.
Podle Jaroslava Kubce by bylo vhodné přehodnotit i funkci Vltavské kaskády.
Ta byla stavěna v padesátých letech a její poslání bylo výrazně energetické. Vše ostatní ustupovalo. "Bylo by vhodné zamyslet se i nad možností posílení ochranné funkce kaskády, která je dnes minimální."
Až na menší výhrady se zejména plavební odborníci shodují v tom, že podnik Povodí a hydrologové své úkoly v krizových okamžicích splnili. "Kritizovat lze jednotlivosti, ale to by bylo v situaci, kterou lze označit za zcela výjimečnou a katastrofickou, naprosto neetické," potvrdil HN jeden z odborníků na vodní cesty, jeho jméno je redakci známo.
Ředitel Česlovenské plavby labské Miroslav Šefara potvrdil: "V podstatě a za dané situace šlo o spolupráci, která zabránila větším katastrofám." (pen)
