S prodejem ČEZ kvůli povodním vláda nespěchá
Miliardy korun potřebuje sehnat vláda na to, aby měla z čeho platit obnovu zaplavených území.
Někteří ministři v této souvislosti uvažují o tom, že se znovu projedná privatizace ČEZ. Z peněz, které by stát z prodeje získal, by pak bylo možné uhradit část sanací po záplavách.
Jak potvrdil místopředseda vlády Petr Mareš, Unie svobody - DEU již oficiálně požádala své partnery ve vládě, aby se kabinet zabýval i způsobem privatizace ČEZ.
Ostatní strany koaliční vlády jsou však zatím v této otázce zdrženlivé a nehodlají s prodejem elektroenergetiky pospíchat.
"V současné době je zapotřebí vyřešit řadu jiných věcí, než je prodej elektrárenské ČEZ. Mimo jiné musíme sehnat přesná čísla o vzniklých škodách," tvrdí ministr Životního prostředí Libor Ambrozek (KDU - ČSL.). Ten rovněž potvrdil, že má vláda k dispozici i jiné zdroje, ze kterých může být financována náhrada záplavových škod. "Například může odložit zavedení šestnácti platových tříd, čímž se uspoří dvanáct až šestnáct miliard korun," dodal Ambrozek.
Jak potvrdil dobře informovaný zdroj, ani ministři ČSSD zatím nechtějí prodej ČEZ uspěchat a hodlají se držet původních záměrů. Ty počítají s tím, že resort průmyslu a obchodu vypracuje novou energetickou koncepci a teprve na základě tohoto materiálu padne rozhodnutí, zda se stát svých podílů v elektroenergetice zbaví a prodá je či nikoliv. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok již při svém nástupu do funkce potvrdil, že prakticky vylučuje prodej elektroenergetiky v nejbližších dvou letech. "Zatím k žádnému přehodnocení ohledně ČEZ nedošlo, potvrdil mluvčí ministra financí Jaroslav Dědič. Ten však zároveň upozornil, že nelze vyloučit nějaký posun do budoucna.
Ekonomové postoj vlády chápou, zároveň však upozorňují: "Čím později se elektroenergetika prodá, o to méně za ni stát získá," vysvětlil analytik společnosti Wood & Company Jan Slabý. To je podle něj pravidlo, které například platilo i v případě privatizace Českého Telecomu a u všech podobných otevírajících se síťových odvětvích.
Cenu, kterou by stát za své podíly v ČEZ a regionálních distributorech mohl stát získat odhadl Slabý v rozmezí mezi 120 až 130 miliardami korun. "Rozhodně nemůže počítat s tím, že by za svůj majetek obdržela původně požadovaných 200 miliard korun. Ekonomové tvrdí, že elektroenergetika, jako odvětví, bude pro investory rozhodně atraktivní i v dalších letech, záleží ovšem za jakou cenu. Jde totiž o sektor, kde se poměrně stabilně a přesně dají odhadnout budoucí spotřeba a marže.
"V posledních dnech, kdy se vyrojily spekulace o tom, že vláda možná přehodnotí svůj postoj k prodeji ČEZ, je patrné zvýšení aktivity investorů, kteří se v minulosti o elektroenergetiku ucházeli," potvrdil zdroj pracující pro jednoho z investorů.
S následkem povodní a odstraňováním vzniklých škod se musí zabývat i samotná společnost ČEZ.
Podle jejího mluvčího Ladislava Kříže záplavy způsobily firmě škody za stovky miliónů korun. "Nepředpokládáme však, že by přesáhly jednu miliardu korun," sdělil Kříž.
Firma má především vážně poškozené své vodní elektrárny na Vltavské kaskádě. Vodní elektrárny Orlík a Štěchovice budou mimo provoz na několik následujících měsíců. "Nepočítáme s tím, že ještě letos poběží," upozornil mluvčí. Rozsah přesných škod na Vltavské kaskádě ČEZ zatím nezná. Ve středu začala první inspekce pracovníků firmy a zástupců pojišťovny. Výpadek vodních elektráren na kaskádě přitom firma označila za zanedbatelný, na celoroční produkci se podílí dvěma procenty.
Velké škody elektrárenská společnost registruje i na tepelné elektrárně Mělník, kterou běsnící živel zaplavil. Elektrárna by měla zahájit běžný provoz v průběhu příštího týdne. "Je to zatím předpoklad, nikdy nevíme, co se tam může objevit za problémy," upozornil Kříž.
Česká přenosová soustava v (ČEPS) úterý naznačila, že se bude s příchodem zimy možná muset s elektřinou šetřit, ale Kříž obavy nesdílel: "Neočekáváme nedostatek elektřiny z pohledu výroby, pokud nenastanou rozsáhlejší výpadky elektráren z různých důvodů," reagoval Kříž.
Mimo provoz je dle ČEPS po záplavách asi 1500 MW výrobní kapacity, necelá pětina momentální spotřeby, z toho v tuto chvíli na ČEZ připadá zhruba 700 MW. Ostatní výpadky byly podle Kříže zejména v Polabí, například závodní elektrárny Kaučuk a Neratovice, dále Pražská teplárenská nebo ECKG Kladno.
ČEZ v této souvislosti upozornil, že nemá informace, jak rychle budou nabíhat ostatní výrobci. Elektřinu nelze skladovat a to, co se spotřebuje, se musí v daném okamžiku vyrábět, což klade nároky na regulaci. (foj)
