Dopady povodní na zaměstnance

Dopady povodní na zaměstnance

Jak řešit situace, kdy není možné vykonávat práci v důsledku povodní? Pokud v důsledku povodní není možné vykonávat práci, nastává tzv. překážka v práci. Podle subjektu, u něhož nastala, rozlišujeme překážky v práci na straně zaměstnavatele a překážky v práci na straně zaměstnance. Není-li možné vykonávat práci, náleží podle příčiny překážky nárok na pracovní volno, případně nárok na náhradu mzdy. V důsledku povodní nastaly zejména tyto situace.
Překážka v práci je na straně zaměstnavatele. Povodně znemožní výkon práce na pracovišti zaměstnavatele (např. dojde k jeho částečnému zatopení). Zaměstnavatel může podle ustanovení §37 odst. 4 písm. a) zákoníku práce (dále jen ZP) převést zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na jinou vhodnou práci, a to i bez jeho souhlasu. Po dobu převedení přísluší zaměstnanci mzda (plat) podle vykonané práce, nejméně však ve výši průměrného výdělku. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci nepřidělí práci, ani ho takto nepřevede na jinou práci, jednalo by se o překážku v práci z důvodů nepříznivých povětrnostních vlivů (§129 odst. 2 ZP) a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě, resp. ve vnitřním předpise je možné stanovit náhradu mzdy až ve výši průměrného výdělku.
Druhou možností může být situace, kdy pracoviště není přímo postiženo povodní (není zatopeno), ale zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci z důvodu poruchy v dodávce surovin, pohonných hmot (např. přerušení dodávky elektřiny, plynu). Jedná se o tzv. prostoj (§129 odst. 1 ZP) a zaměstnanci, nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. Jestliže je to z provozních důvodů nutné, může zaměstnavatel určit hromadné čerpání dovolené. Délka čerpání dovolené přitom nesmí činit více než dva týdny.
Další situací mohla být skutečnost, že zaměstnanec se následkem povodně nemohl dostat do zaměstnání v důsledků přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem (příloha k nařízení vlády č. 108/1994 Sb.). Náhradu mzdy za tuto překážku v práci na straně zaměstnance lze poskytnout pouze u zaměstnavatelů provozujících podnikatelskou činnost v případě, že tak stanoví kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.
Pokud zaměstnanec nenastoupí do práce z důvodu, že poskytuje pomoc při povodni, má nárok na poskytnutí pracovního volna v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu - plnění občanských povinností (§124 ZP). Tuto skutečnost musí zaměstnanec prokázat (např. potvrzení od obecního úřadu, policie). Zaměstnavateli přísluší refundace vyplacené náhrady mzdy od toho, pro něhož byl zaměstnavatel činný.
Je-li povodní zasaženo obydlí zaměstnance, může požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, přičemž se jedná o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance (§128 ZP). Zaměstnavatel mu v takovém případě může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, nebo se s ním dohodnout na napracování této doby. V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu může být stanoven nárok na poskytnutí tohoto volna, případně u zaměstnavatelů provozujících podnikatelskou činnost může příslušet i náhrada mzdy.
Autor je pracovníkem MPSV ČR a přednáší na PF UK v Praze