| Historie Ať přijíždíte k Mikulovu z kterékoli světové strany, vždy vás znovu překvapí a okouzlí jeho panoráma. Barokní zámek, majestátně stojící na Zámeckém vrchu, Svatý kopeček s kaplí svatého Šebestiána, zvonicí a 15 kapličkami křížové cesty nebo Kozí hrádek, součást vnějšího obranného systému. Na místě současného zámku založil před rokem 1218 Přemysl Otakar I. na jednom z vápencových vrchů při zemské hranici zeměpanský hrad, aby chránil kupecké stezky propojující Balt s Jadranem. Město Micolau, které vyrostlo v podhradí, pak v roce 1249 daroval Přemysl Otakar II. lénem za věrné služby Jindřichovi z Lichtenštejna. V polovině 16. století se však Lichtenštejnové dostali do finančních problémů, které vyřešili roku 1575 prodejem mikulovského panství Ditrichštejnům, kteří ho vlastnili až do roku 1945. Zámek Hrad, který byl předchůdcem současného barokního zámku, zaplnil prázdné místo v linii hradní soustavy táhnoucí se od Břeclavi k Bítovu. Za držení Lichtenštejnů byl hlavní obytnou stavbou pozdně románského hradu čtvercový palác na vrcholu severního útesu. Jižně a na východ stála další stavení kolem dnešního nádvoří s gotickou studnou. Severněji, na druhém nádvoří, byla postavena obranná věž s břitem. Do poloviny 15. století byly přistavěny paláce při východní hradbě druhého nádvoří, přibylo předhradí s hranolovitou věží, vedle které zřejmě byla vstupní brána do hradu. Snímek: archiv města Mikulov V pozdně goticko-renesančním období (1540 – 1560) byl hrad významně přestavěn pod tlakem tureckého nebezpečí a vývoje nových palebních zbraní. Gotický obytný palác byl přestavěn v bastion. Obranu hradu posilovala také nedaleká Prašná věž na Kozím hrádku. Kardinál František Ditrichštejn, renesanční aristokrat, diplomat, moravský zemský správce v době pobělohorské, dal přestavět hradní pevnost v renesanční zámek. Gotický palác byl přeměněn na sál předků, vyzdobený nástěnnými malbami s portréty významných Ditrichštejnů. Pod zámkem byl založen park s exotickými dřevinami. Barokní přestavba zámku, která mu vtiskla dnešní podobu, začala v 80. letech 17. století a byla ukončena ve 20. letech 18. století. Při bojích o Mikulov koncem 2. světové války zámek vyhořel. Podle projektů a pod vedením architekta Oldřicha Oplatka byla budova zámku obnovena a předána v roce 1959 k užívání okresnímu muzeu. Vnitřní úpravy respektovaly nové určení objektu pro muzeum mikulovského regionu, které v současné době v zámku sídlí a spravuje jej. Nejrozsáhlejší ze současných muzejních instalací pojednává o tradičním vinařství na Moravě v období od 16. století po dnešek. Tato expozice dává ucelenou představu o pěstování vinné révy a tradičním postupu při výrobě vína. Snímek: archiv města Mikulov K procházce i odpočinku zve zámecký park. Nová zahradní kompozice ctí dálkové vyhlídky do krajiny, výsadby preferují teplomilné druhy bylin a dřevin, a to jak domácí, tak exotické, rozšířené k nám hlavně ze Středomoří. Pro zábavu a poučení návštěvníků byla v zámeckém parku vybudována okružní procházková cesta s šesti zastaveními. Pozice Ditrichštejnů na vídeňském dvoře, poloha Mikulova a kvalita vybavení zámku patřily k důvodům častých návštěv evropských panovníků v Mikulově. Napoleonův salónek poskytl zázemí Napoleonu Bonapartovi a jeho generálům při jednání s poraženými vladaři Rakouska a Ruska po bitvě u Slavkova, v sousedním Trůnním sále Marie Terezie přijímala hold moravské šlechty, jednal zde pruský císař Vilém v roce 1866 po bitvě u Hradce Králové s Habsburky o podmínkách míru po prusko-rakouské válce. Ditrichštejnská hrobka Monumentální dominanta mikulovského náměstí. Původní kostel svaté Anny s loretánskou kaplí, zničený požárem v roce 1784, byl přestavěn v hrobní kostel knížetem Františkem Josefem z Ditrichštejna v polovině 19. století. Návštěva tohoto architektonického skvostu, patřícího mezi nejvýznamnější mikulovské památky, vás zavede do hrobní kaple, nahlédnete do prostor s ostatky mikulovských Ditrichštejnů a závěrem si můžete prohlédnout galerii na ochozech kolem centrálního nádvoří. Židovská čtvrť Obratná politika mikulovských pánů v historii umožnila, aby se ve městě usadili Židé, kteří byli v roce 1454 vypovězeni z královských měst. Židovská obec v Mikulově postupně nabírala na významu, až se v polovině 16. století stala sídlem zemského rabína, a tím de facto správním a duchovním centrem moravských Židů. V první polovině 19. století tvořili Židé téměř polovinu obyvatel města, ale po získání plné občanské rovnoprávnosti v roce 1848 začala jejich migrace za lepšími ekonomickými podmínkami do velkých měst. Úplný zánik mikulovské židovské komunity přinesla druhá světová válka. Dnes je památkou na kdysi rozsáhlou komunitu 90 renesančních domů židovské čtvrti barokní synagoga, která slouží jako muzeum židovství, a také rozsáhlý hřbitov čítající více než čtyři tisíce náhrobků. Nejstarší a nejcennější částí hřbitova je „rabínský vršek“ z roku 1605. Pálavské vinobraní Také největší mikulovská vinařská akce roku sahá až do historie a popisuje skutečné události z roku 1403, kdy rytíř Jan z Lichtenšteinu, tehdejší mikulovský pán, vysvobodil ze zajetí českých stavů ve Vídni vězněného krále Václava IV. Přivezl ho tehdy na svůj hrad, kde se příjezd krále na Moravu velmi bouřlivě oslavoval. Tradice novodobého Pálavského vinobraní začala v roce 1947. Návštěvník by měl v Mikulově v době od 6. do 8. září 2002, tedy od pátku až do neděle, najít kromě kvalitního burčáku, vína či specialit moravské i evropské kuchyně také pro něj vhodný program pro mladší, střední nebo starší generaci. Určitě jednou z nejzajímavějších částí sobotního denního programového bloku je historický průvod krále Václava IV. a jeho družiny (rytířů v plné zbroji, šermířů, tanečníků, žonglérů, historických muzikantů, psovodů, sokolníků s dravými ptáky, bakchantek, mnichů i chudiny), kde bude družstvo bubeníků a trubačů, pochodujících v čele průvodu, troubit na počest krále mikulovskou fanfáru. Král Václav IV. opět pojede v čele na koni v doprovodu svých nejudatnějších rytířů. Průvod směřuje na náměstí s historickou řemeslnou tržnicí a se středověkými šenky a vinařskými mázhauzy. Kromě řemeslníků (kovář, řezbář, švec, sklář, platnéř, košíkář, zvonkař, mincíř, kožař, brusič kamenů a šperků, ruční výroba keramiky, tkaní peršanů a gobelínů, batikování látek, zdobení perníků, dřevovýroba atd.) jsou ke zhlédnutí historické tance, pouliční divadlo, fakírská vystoupení, historický šerm, kejklířské ukázky, orientální tance a uslyšíte melodie historické hudby. Ve vojenském ležení, postaveném vedle tržnice, lze pozorovat ukázky ze života žoldáků a jejich výcvik, výrobu zbraní s odbornou přednáškou a jejich používání ve středověku s názornou ukázkou. Děti i dospělí si pak budou mít příležitost tyto zbraně vyzkoušet (např. střelbu z kuše, luku, vrhání švýcarskou sekerou). Na historickém tržišti můžete ochutnat ta nejlepší vína a dobová jídla nebo degustovat pod vedením sklepmistra u Obřího sudu v zámeckém sklepení. Na ukončení děje na tržišti ve večerních hodinách spatří návštěvníci ohňovou show, která navazuje na pochodňový průvod městem. V zámeckém sále lze navštívit Vinařskou tržnici se zajímavým hudebním programem a výstavu Plody jižní Moravy. V amfiteátru nebudou letos chybět místní rockové a bigbeatové kapely. Velká scéna přivítá jak dechové kapely, tak například skupinu Yo Yo Band. Na Malé scéně budou po oba dny probíhat taneční veselice. Součástí vinobraní budou též atrakce, prodejní stánky a výstava drobného zvířectva a exotického ptactva v hale amfiteátru. Roční období Život současného Mikulova se řídí ročními obdobími. Na jaře přitahuje probouzející se Pálava milovníky přírody, pro něž je výlet přes rozkvetlé vápencové vrchy totéž co začátek jara. A není divu, vždyť v tu dobu skalnaté svahy Pálavy překryjí pestrobarevné koberce kosatců, hlaváčků a lesy zaplaví bílé a růžové závěje dymnivek. Anebo přijeďte na jarní vinný košt nebo chcete-li přehlídku vín z Podpálaví, kde se můžete setkat s vinaři a znalci vína z celé republiky. Léto je pak ve znamení slunce, koupání, vína a umění. Nikdo, kdo navštíví Mikulov a miluje vodu, si nenechá ujít příležitost napnout plachty a křižovat vodní hladinu Novomlýnských nádrží. Pro ty, kteří se obdivují volnosti ptáků, je tu každoročně balónová fiesta, Mikulovské hvězdobraní, kdy zaplaví oblohu nad městem desítky horkovzdušných balónů všemožných tvarů a barev. Přitom se můžete zaposlouchat do lehkých tónů kytarových strun rozléhajících se z každého městského zákoutí a všech mikulovských hospůdek. Mezinárodní kytarový festival se v červenci konal v Mikulově už po šestnácté. A aby toho v létě nebylo dost, pořádá letos Mikulov i devátý ročník mikulovského výtvarného sympozia – „dílna“, kde se doposud už na čtyři desítky sochařů, grafiků, fotografů a dalších umělců snaží zaznamenávat současný stav věcí ve výtvarném umění. Konec léta a začínající podzim je ve znamení již zmiňovaného vinobraní, se sudy brumlajícího rozkvašeného moštu a jeho oslavy. V zimě se vinaři ukryjí do sklepů a ochutnávají, kontrolují jiskru svých zlatavých moků a plnost barvy červeného, hodnotí uplynulou sezónu, porovnávají a nalézají ty nejkrásnější chutě ve svých skleničkách. V listopadu se každoročně křtí nové „martinské“ víno při slavnostním křtu vína na mikulovském zámku. Jiří Uher jiri.uher@economia.cz |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
