| Proměnná hvězda v souhvězdí Draka (AY Draconis, zkráceně AY Dra) se chová podivně. Během každých devíti měsíců změní jasnost z minima až na 250násobek a vědci zatím s jistotou nedokázali určit, proč. Dokonce i parametry jejích světelných změn uvedených v katalozích jsou špatné. "Takových hvězd zná dnes astronomie přes sto tisíc. Jejich pozorování je poměrně jednoduché, profesionálové však na všechny nestačí. Na pomoc jim tedy přicházejí amatérští astronomové. Některé proměnné hvězdy se sledují už více než století a o jejich nezvyklém chování vědí astrofyzikové pouze díky amatérům," vysvětluje důvody, proč se věnoval a věnuje AY v souhvězdí Draka, osmnáctiletý Ondřej Pejcha z Brna. Jeho práce Co se děje s AY Draconis zvítězila v letošním devátém ročníku soutěže vědeckotechnických projektů pořádané sdružením Amavet a elektrárenskou společností ČEZ. Pětadvacet finálových prací, z nichž porota vyhodnotila jedenáct nejlepších, obsáhlo širokou paletu témat počínaje "Pejchovou" astronomií a konče třeba studiem pylových zrn; účastníci oceňovali i moderní formu prezentování výsledků. Vesmír přitahoval Ondřeje Pejchu od dětství a už v deseti začal číst knížky o astronomii. Praktické a teoretické základy své vědy získal v Klubu mladých astronomů na brněnské hvězdárně, zlom v "hvězdářské kariéře" však nastal při soustředění na vyškovské hvězdárně před pěti lety: "Tam jsem poprvé uviděl oblohu bez světelného znečištění a od té doby ji sleduji pravidelně. Astronomie pro mě znamená snad vše, co si člověk může přát - vzrušení z poznání a skvělé lidi, se kterými je vždycky zábava. Myslím, že se jí budu rozhodně věnovat celý život, jistě alespoň jako amatér, ale ještě nejsem rozhodnut, zda ji půjdu studovat," svěřuje se Ondřej Pejcha. Jedinečným zážitkem byl pro něj výbuch "podivné hvězdy" v souhvězdí Jednorožce (V838 Monocerotis) letos v únoru zaznamenaný nezávisle i z České republiky. Přestože od jeho objevu uplynul více než půlrok, žádný astronom nezná příčiny výbuchu. Archívy říkají, že v minulosti se už podobně chovaly dvě jiné hvězdy: "Na začátku jedenadvacátého století, kdy by snad už všechno mělo být prozkoumáno, se objeví nový typ hvězdných objektů!" překvapuje Ondřeje Pejchu. I proto zůstává astronomie středobodem jeho vzdělávání. Ve škole se učí angličtině, němčině a ruštině, protože ho zajímají cizí národy a kultury, a tedy i jejich astronomické znalosti. Věnuje se meteorologii, jejíž základní vědomosti už využívá při sledování oblohy: "Bude zataženo, nebo ne?" ptá se den co den. Zvlášť důkladně se zabývá programováním - jedině počítače totiž dokáží zpracovat obrovské množství dat, a navíc se mu líbí zdolávat stále nové a nové problémy. Délku cyklu světelných změn AY v souhvězdí Draka, tedy základní údaj své práce, zjišťoval Ondřej Pejcha plné tři roky. Na stanovení dlouhodobějších změn by potřeboval nejméně padesát let, vlastně jeden lidský život. Jaký by měl být ten jeho? To ještě přesně neví. O případném výdělku se také osmnáctiletý mladík vyjadřuje značně neurčitě: "Chtěl bych vydělávat tolik, abych se nemusel přespříliš omezovat. Nemusím žít v luxusu, ale zase bych nerad šetřil na jídle, abych přežil." |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
