www.ihned.cz/spevakova

"Vůdci teroristů, kteří provedli 11. září útok na Světové obchodní centrum a Pentagon, dokázali téměř nemožné. Výběrem skupiny osob, připravených předchozí zkušeností, a využitím přirozených procesů, řídících vývoj lidského mozku, přeměnili orgán vytvořený k zajištění přežití v biologickou zbraň," píše Debra Niehoffová, americká neurobioložka a autorka knihy Biologie násilí. Terorističtí vůdci totiž bez zkušeného neurobiologa, složitých laboratorních přístrojů či lékařského zásahu byli schopni změnit mozek a chování prostým využitím faktu, že životní zkušenosti mají fyzické následky.

Souhra s prostředím

Odpověď, jak je to možné, hledala D. Niehoffová v biologických kořenech násilí. Lidský mozek váží asi jeden a půl kilogramu a z 80 procent jej tvoří voda. Do tohoto prostoru je napěchováno sto miliard neuronů, z nichž každý je schopný komunikovat až se sto padesáti tisíci sousedy. V tomto vzájemném působení je třeba hledat původ lidského chování, schopnosti vidět, slyšet, pohybovat se a mluvit, uvažovat a cítit, plánovat a představovat si, tvořit a ničit.

Mozek je také přístupný vnějšímu vlivu. Ve spolupráci s prostředím - společenskými institucemi, rodinou a přáteli, poznáváním kultury a náboženství - se přetvářením neuronů, zdokonalováním drah a jemným vylaďováním aktivity neustále proměňuje.

"Trvá dlouho, než se sklon k násilí vytvoří na neuronální úrovni," píše D. Niehoffová. "Všechno, od impulzívního pouličního napadení až po chladnokrevně plánované zločiny, se vyvíjí ze souhrnu veškerých vzájemných vztahů mezi mozkem a vnějším světem."

Podle švýcarského pediatra Norberta Herschkowitze se děti rodí ve všech kulturách se stejnými duševními schopnostmi a je-li jim poskytnuta možnost, vyvíjejí se psychicky i fyzicky podobnými směry. "Dnes už chápeme vývoj všeobecných schopností mysli a známe možnosti, jak je usměrňovat pozitivně nebo zavést na cestu destrukce. Proto musíme věnovat větší pozornost hodnotám, jež se děti učí. To sice terorismus nevymýtí, ale sníží pravděpodobnost jeho výskytu," říká.

Bezpečí především

Pocit bezpečí je pro každého živočicha naprosto základní. Může být ohrožen predátory i příslušníky vlastního druhu, může být ohroženo bezpečí jeho potomků, v sázce může být teritorium, sociální postavení nebo zdroje. Podle behaviorálního biologa Johna Archera pak hrozby ve zvláště zoufalých situacích řeší agrese, která je násilnější alternativou úniku nebo podrobení se.

Pokud se agrese použije obezřetně proti skutečnému nepříteli, může představovat správnou odpověď. Avšak použije-li se mimo přijatelné hranice, proti nesprávnému cíli a z nesprávných důvodů, pak degeneruje na násilí a narušení pravidel. To pak nepodporuje přežití, ale vystavuje oběť, pachatele i společnost vážnému riziku.

Například jestliže cestující v uneseném letadle přemůže a zabije únosce, považuje se to za akt sebeobrany. Jestliže však únosce napadne a zabije pasažéra, říkáme tomu vražda. Jaký je v tom rozdíl? V prvním případě cestující správně rozezná ozbrojeného únosce jako možnou smrtící hrozbu; jeho chování není za daných okolností přehnané. Únosce, který zabije nevinného pasažéra, však zabije bezbranného jednotlivce, který pro něj nepředstavuje skutečné nebezpečí. Jeho chování je neadekvátní, nepřijatelné a extrémní. Poměr mezi intenzitou hrozby a intenzitou odpovědi určuje, zda odpověď překročila hranice přijatelného chování.

Zkušenost mění mozek

Nervová spojení dovolují každému mozku odpovídat na základní otázky svým způsobem. Otázky důležité k použití agrese, jako: Je mé prostředí bezpečné? Jsi přítel, nebo nepřítel? - směřují do mozkových obvodů, jež ovládají a regulují emoční chování. Nervové okruhy definují hrozbu a rozhodují, jak na ni reagovat.

Člověk zaznamenává své pozorování slovy a čísly. Mozek je naproti tomu chemický zapisovatel; uchovává sled vzájemných vlivů mezi mozkem a prostředím pomocí chemického zápisu, spojuje nervové převody s aktivitou a množstvím bílkovin, které jsou nutné k zachování činnosti mozku. Chemické diskuse neuronů, které začínají vázáním neuromediátoru na receptor, nekončí na povrchu buňky, nýbrž pokračují v jejím nitru, kam se přenášejí sítí vzájemně působících signalizačních bílkovin.

Signály mohou krátkodobě přecházet z bílkoviny na bílkovinu a uvolněním neuromediátorů umožnit okamžité přizpůsobení se situaci. V dlouhodobé perspektivě vedou chemické signály rovněž ke změnám genové aktivity a ovlivňují hladiny bílkovin, které tyto geny kódují. Neuronální komunikace tedy zahrnuje vestavěný mechanismus, jenž převádí zkušenosti na změny mozku.

Mozkové obvody pro emoce zahrnují nejen podkorové struktury jako je amygdala, ale i vyvinutější oblasti mozkové kůry. Amygdala odpovídá na prvotní dojmy a v naléhavém případě rychle koordinuje odpověď. Kůra reaguje obezřetněji, přidává zkušenostní, analytické a morální podrobnosti, které zmírňují riziko neuvážených závěrů. Korové oblasti související s emocemi pak hrají důležitou úlohu v získávání a využívání morálních zásad.

Chybně vyložená hrozba

Pohotový mozek se může změnit tak, aby dokázal reagovat na nároky nepředvídatelného prostředí. Je-li dialog mozku s prostředím v podstatě přátelský a pokud morální zásady, jež vstoupily do databáze mozkové kůry, podporují dobrotivost a odmítají násilí, pak celý proces produkuje nervový systém schopný vytvářet přijatelné chování. Hodnocení hrozby je přesné a i když chování k ostatním není vždy shovívavé, dodržuje hranice stanovené společností.

Negativní zkušenosti naopak vysílají zprávu, že svět je nepřátelský a nespravedlivý, a zkreslují tak vnímání hrozby, přičemž vytvářejí nervový systém připravený na to nejhorší. U některých osob se jakákoliv osočující poznámka stává výzvou k hádce. Z fyzického hlediska je taková přecitlivělost provázena chronickým vzestupem hladiny kortizolu a poruchami funkce serotoninu.

U jiných jedinců se emocionalita oslabí, přestanou dodržovat hranice, začnou ignorovat city ostatních nebo hrozit odplatou. Jejich organismus pak vykazuje příznaky snížených autonomních funkcí - pokles klidové srdeční frekvence a kožní vodivosti - jakož i otupené odpovědi na stres. Bez zásahu může bludný kruh mezi mozkem, chováním a prostředím přerůst v násilí - a to do nepřátelských výbuchů v případě přecitlivělých osob a do chladného promyšleného násilí v případě osob necitlivých.

Výzkum odhalil překvapivé množství příčin, které mohou neurony poškodit a změnit chemii mozku: prožité i pozorované násilí, agresívní chování, izolaci, zanedbání, šikanu či izolaci od matky a nevšímavost rodičů.

Mozek v bludném kruhu

Nespokojenci a rebelanti pak představují živnou půdu pro nelítostné ideology, kteří dodávají cíle nenávisti. V jejich jedovatých výpadech nacházejí nepřátelsky ladění lidé možnost vybití své zloby a příslib konfliktu, který je vzrušuje více než jejich vadnoucí životy. Spojence nacházejí ve mstivém Bohu, který od nich žádá zničení nepřítele. Školení ještě rozdmýchává zlobu v zuřivost, zbavuje nespokojence i těch nejslabších pocitů viny nebo výčitek svědomí a učí je zabíjet bez přemýšlení.

Terorista ovšem potřebuje jasně definovaného nepřítele. Profesor Jarrold Post z George Washington University, bývalý vedoucí Střediska pro analýzu osobnosti a politického chování při CIA, dokazuje, že psychologie teroristů stojí na dvou protikladech. "Je to psychologie dualitní, my proti nim, dobří proti špatným," říká. Teroristická skupina je vždy ta dobrá, zbytek světa je špatný. Nepřítelem může být vláda, národ, etnická skupina nebo celý systém hodnot, jakým je západní civilizace.

Podle Williama Sarganta, autora knihy Bitva o mysl, existuje "fyziologie konverze a vymývání mozků (Brain Washing)" nebo "kontroly myšlení". Teorie praní mozků tvrdí, že jediný způsob, jak změnit názory dospělého člověka, je "smazat tabuli", vygumovat existující stanovisko kombinací duševního stresu a nervového napětí, sugestibility, masového nadšení a záchvatů šílenství.

Tyto metody byly užívány různými vůdci od fotbalových trenérů po náboženské fundamentalisty. Vymýváním mozků je možné vložit a pevně zafixovat nové myšlenky v myslích, které zpočátku odmítaly jejich přijetí. Není náhodou, že fundamentalistická náboženství všech odstínů používají tyto metody, nabízející směs spásy před zatracením, vykoupení a příslibů věčné blaženosti v nebi.

"Terorismus se tak stává strašlivým výsledkem biologického procesu. Přerušení bludného kruhu, který k němu vede, vyžaduje změnu prostředí," uvádí D. Niehoffová. "Pokud kazatelé násilí nezmírní svoji rétoriku, její jedovatost bude dále korumpovat myšlení a chování zranitelných. Zápalnou kombinací pro lidský mozek jsou silná slova a vášnivé emoce - jestliže vyjadřují soucit, mohou podnítit nesmírně odvážné činy, jestliže volají po pomstě, mohou vyvolat peklo."

Napsáno na základě materiálů vydaných v rámci Evropského týdne mozku v roce 2002.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam