Jazyky nelze spočítat

vera.noskova@economia.cz

Jazyková rozrůzněnost celého světa je bariérou v komunikaci, na druhé straně je bohatstvím lidských kultur a národů. "Jazykověda přišla už v devatenáctém století s pojetím rodových vztahů jazykových rodin, větví a skupin, vznikajících větvením ze společných prajazyků," říká Doc. PhDr. Petr Zima, CSc. "Nejde ale o schéma, které je neměnné. Jazyky jsou velmi živé a stále se vyvíjejí."
hn: Byl vznik řeči spojen s vývojem hrtanu, hlasivek a mozku?
Existovala jistě souvislost mezi vzpřímením pračlověka a poklesem jeho hrtanu se vznikem řeči, také rozvoj mozku souvisel se schopnostmi vytvářet, vnímat a analyzovat řečové signály. Ale to všechno byl spíš soubor vnějších předpokladů. Pravděpodobnější je funkční hypotéza vzniku jazyka, mezi jejíž zastánce patří antropologický lingvista Edvard Sapir. Ta praví, že vysoce rozvinuté formy kultur nebyly prostě možné, dokud se nevyvinul jazyk.
hn: Kdy k tomu asi došlo?
Podle zmíněné hypotézy k tomu mohlo dojít před dvěma miliony let. Jiní badatelé ale neradi mluví o přirozeném jazyce, který by byl starší než sto tisíc let. Vznik jazyka asi tedy zůstane na bázi hypotéz, protože nejstarší faktické důkazy existence jazyků se zachovaly v podobě neúplných jazykových textů napsaných jen několik tisíc let před naším letopočtem. Na rozdíl od památek hmotné kultury, tak zvané prajazyky, jinak též protojazyky jsou umělým konstruktem badatelů, kteří je dedukovali na základě srovnávání vzájemných vztahů mezi dochovanými texty, jež velmi pravděpodobně vznikly ze společného prajazyka, s větvením v rámci dané tak zvané genetické jazykové rodiny.
hn: Zná lingvistika počet jazyků v dnešním světě?
Jazyky nelze počítat. Průběžně vznikají jejich další variety, je mnoho nářečí, u nichž lze stěží určit, jde-li už o samostatný jazyk. Jazyky se ovlivňovaly a větvily odjakživa. Například to, co víme o vývoji angličtiny v průběhu posledního tisíciletí naznačuje, že vývoj nebyl dán jen stromkovitou diferenciací z příslušné větve germánských jazyků, ale že jej ovlivnily z vnějšku i struktury a slovní zásoby jazyků jiných větví téže indoevropské rodiny, a to keltských a románských. A to jde jen o angličtinu ve Velké Británii do vzniku jejího zámořského impéria.
hn: Lidé hovořící jinými jazyky v sousedících regionech mají potřebu se domluvit. Je jedinou cestou naučit se jazykům svých sousedů?
Od nepaměti lidem jazyková různost vadila a vadí. V nouzi používají mimoverbální prostředky, gesta, mimiku, ukazování, jindy se snaží seznámit s jazyky ostatních. Někdy si situace vynutila a dodnes vynucuje, že lidé spontánně zvolí jeden jazyk, obvykle s velkou prestiží a třeba i ze vzdálených oblastí. Ten zpočátku zjednoduší na nejmenší možnou míru ve stavbě i v slovní zásobě.Tuto variantu jazyka pak užívají pro dorozumívání například na trhu či na cestách. Takovým varietám se říká pidžinizované. Tento termín je nejspíš odvozen od zkomolené podoby anglického slova business, což neznamená, že pidžiny vznikají jen na základě angličtiny. Pidžinizací prošla nejen celá řada jazyků celého světa, vedle němčiny třeba i malajština v jihovýchodní Asii, stejně tak jako hauština a svahilština v černé Africe. Určitou pidžinizací prošla i ruština v okrajových státech ruského státu u většiny neruského obyvatelstva. U nás například pidžinizují češtinu vietnamští trhovci. Český pidžin je možno zaslechnou ale i v cizině. Letos v červnu jsem kupoval ve venkovském hokynářství na Korfu zmrzlinu v kelímku a marně se rozhlížel po dřevěné špachtličce. I přistoupila ke mně starší Řekyně se slovy: "Chledáš šišku? Tumáš!". Podala mi lžičku v hygienickém sáčku. A venku mi ukázala nápis na dveřích: "Jogurt's medem."
hn: Vyvíjí se jednoduchý pidžin v dokonalejší, složitější jazyk?
Pidžin se často stává v dalších generacích mateřským jazykem dětí komunity, která pidžin vytvořila. Ty tento jazyk rozvíjejí, a v dalších generacích obohatí jeho stavbu i slovní zásobu. V takovém případě mluvíme o jazykové kreolizaci. Tento výraz ale nemá nic společného s antropologickým chápáním tohoto termínu. Jazyková kreolizace to byl například osud latiny v Galii v dobách, kdy se z ní stávala francouzština. Za poslední dvě až tři století se podobným způsobem vytvořila z francouzštiny její nově kreolizovaná varieta na Haiti. Přijali ji a rozvinuli potomci afrických otroků dovezených z různých oblastí Afriky, jejichž původní jazyky byly pestré a nedokázali se jimi dorozumívat. Francouzština vznikala zřejmě pidžinizací s možnou následnou kreolizací latiny v posledních etapách římského impéria, a od šestnáctého století byla sama znovu pidžinizována a kreolizována například v karibské oblasti. Totéž postihlo do jisté míry i angličtinu v prvních generacích neanglických přistěhovalců do Spojených států.
hn: Neohrožuje právě expanze angličtiny jazyky malých národů?
Současný vývoj vědy a techniky, dopravy a spojů potřebuje světové dorozumívací jazyky. Dnes je angličtina jazykem reklamy, anglicky komunikují dopravní piloti s dispečery, burziáni i ekologové.
Současná situace je specifická tlakem moderních masových komunikačních prostředků, jako je například internet. Ale angličtina není jediná globalizující řeč, o svá práva se hlásí některé "globalizující" jazyky v Asii a v Africe. Vývojem kterým prokazatelně prošly románské jazyky, prochází dnes zřejmě angličtina. Mnozí autoři považují existenci různých zámořských variet angličtiny, včetně severoamerické, nazývané někdy američtina, za počátek nové diferenciace anglických jazyků. Budoucnost ukáže pravdivost této hypotézy.
hn: Jakým způsobem se regionální jazyky v silné konkurenci světových jazyků uchovávají?
Dnes se sice nevyplatí tisknout a distribuovat slabikáře a čítanky v jazyce komunity několika tisíc Afričanů žijících třeba v severním Kamerunu. Ale vyplatí se připravit pro ně rozhlasovou alfabetizační kampaň zaměřenou na danou oblast. Zajistit čas k vysílání přes satelit, obstarat přístroje na příjem do každé vesnice zapadlého kraje kde se daným jazykem mluví přijde laciněji, než vydávání učebnic, a výsledek má větší efekt.Nejznámější literární sága současné hauské literatury západní Afriky se stala znovu populární, neboť byla přepsána a hausky natočena v Nigérii jako televizní seriál. Asi jako díky televiznímu seriálu ožil před lety náš F. L. Věk.
hn: Převládá snaha jazyky méně známých kultur mimo Evropu a Ameriku zachovat?
V dobách minulých i nedávných byly pokusy vnutit prestižní jazyk regionům většinou opírány o mocenský tlak a diktát. Bude-li světová jazyková globalizace respektovat práva a svobody místních jazyků svázaných s konkrétními kulturami, posílí se tím bohatost dnešního světa v jeho rozmanitosti. Diktát v komunikaci a v jazyce poskytuje dlouhodobě jen jedinou jistotu, jistotu neúspěchu. Zbaví-li se národ či kultura jazykového diktátu tak, jak se to nakonec povedlo u nás za života naší generace s němčinou a ruštinou, jen mu to prospěje.
hn: Neklesá zájem o výuku jazyků vzdálených regionů a kultur?
Zdá se, že ne. Nejde totiž jen o rozšiřování obzorů, o pochopení lidí a národů dalekých oblastí a kultur. Cíle mohou být i docela pragmatické, užitečné pro obchodníky, diplomaty, pracovníky humanitárních organizací. Jazyk, který se naučí, je branou ke kultuře lidí, kteří jím hovoří.