Policejní akademie České republiky

Viktor Meca
Policejní akademie České republiky právě oslavila deset let svého vzniku. V současné době zde studuje dva tisíce studentů v kombinované formě studia a šest set ve formě denní. "V obou formách máme dvě skupiny - jedni jsou policisté ve služebním poměru a druzí civilní studenti, kteří se perspektivně připravují pro práci u policie. Asi polovina z těch civilních nastoupí k Policii České republiky, zatímco druhá polovina najde uplatnění v jiných sektorech. Často to jsou státní služby, jako jsou státní správa, vězeňská služba, ale také hasičský sbor, BIS, další pracují ve veřejné správě, v městské a obecní policii. Asi čtvrtina studentů jde do privátní sféry, kde se uplatní především v sektoru soukromých bezpečnostních služeb, bankách, ochranných službách," popisuje Jan Musil, prorektor pro vnější vztahy a rozvoj, profil absolventů akademie. Každý rok se hlásí na policejní vysokou školu tisícovky uchazečů, civilních studentů však může škola přijmout jen sto v denní a padesát v kombinované formě.
"Chtěl jsem dělat v ozbrojených složkách a k tomu se hodí Policejní akademie, protože je zde skloubena fyzická příprava s praxí. Líbí se mi, že mají velmi dobře vybavenou posilovnu, bazén, sportovní areál a střelnici," zdůvodňuje Tomáš Čech, proč se přihlásil na Policejní akademii. "Ta škola je mnohem zajímavější než práva. My tu máme navíc střelby, topografii, pyrotechniku," hovoří zase Martin Sládek, který studuje první ročník navazujícího magisterského studia. "Já jsem chtěl být policistou odjakživa, už od dětství jsem se na to připravoval, dělal jsem bojová umění."
Právě větším důrazem na fyzickou a profesní přípravu se Policejní akademie odlišuje od ostatních škol právnického směru. Dříve museli uchazeči u přijímacího řízení prokazovat také fyzickou a zdravotní způsobilost. "My jsme to odstranili, protože některé civilní profese nemusí vykonávat lidi, kteří mají fyzickou kondici. Část lidí může dělat kancelářskou práci, ale těch míst není moc. Naprostá většina studentů musí počítat s tím, že podstoupí vstupní přijímací řízení u policie, protože absolvování Policejní akademie ještě automaticky neznamená nárok na práci u policie. A tam ty fyzické požadavky jsou. Je tam poměrně přísná zdravotní prohlídka, protože eliminuje například lidi s vadami očí, kteří by nemohli střílet," uvádí prorektor Musil a dodává, že ti méně zdatnější studenti mohou mít problémy také přímo na škole - s limity povinného předmětu profesní tělesná příprava.
Devadesát procent absolventů však vstupními testy policie bez problémů projde. Týká se to také dívek, které tvoří zhruba třetinu studentů. "Baví mě právo, ale tato škola mi dává víc než studium práva. Naučím se tady další věci, které mi dají větší uplatnění v oboru," říká Radka Doležalová z Třebechovic, která by ráda pracovala u cizinecké policie. Právnické předměty, zejména trestní, správní a občanské právo, tvoří hlavní páteř studia. Dále jsou zde rozvíjeny profesní předměty, z nichž nejatraktivnější je kriminalistika. Těch praktických předmětů by uvítali studenti mnohem víc: "Například společenských věd je tady víc, než je zdrávo." O těchto požadavcích prorektor Musil ví; vysoká školy se však bez teorie neobejde: "Provést praktický úkon, sepsat protokol, provést výslech, zčásti na tu školu patří. Ale vysoká škola nemá pro tyhle činnosti dost prostoru. Marná sláva. Vysoká škola je od toho, aby dávala hlavně teorii demonstrovanou na praktických případech."
S praktickou prací policie se mohou seznámit studenti v rámci studijní praxe. Ta je velmi atraktivní. "Běžně se dělá praxe na vyšetřovačce. Umožnil bych ale větší praxi.

Podíval bych se rád na více útvarů, například mezi kriminalisty. Takhle pozorujeme jen práci vyšetřovatelů, což je hlavně samé papírování," stěžuje si Martin Sládek, který je civilním studentem magisterské formy. Prorektor Musil by přirozeně víc praxe uvítal, ale ta není možná kvůli bariérám daným povahou povolání: "Řada policejní agendy podléhá zvláštnímu režimu práce s informacemi. Jednak je tu zákon o ochraně osobních dat, jednak je tu trestní řád a zákony o utajovaných skutečnostech. Nemůžeme dosáhnout toho, aby nám tam toho civilního studenta pustili. Je tu i určitá rizikovost služby. Žádný šéf si nevezme na triko, že by mu někdo zastřelil studenta při výkonu služby."
Podobné omezení mají i některé předměty, na které se mohou zapsat pouze studenti-policisté. Obsah studia je však víceméně stejný pro obě skupiny studentů. Přesto mají policejní studenti snadnější cestu do policejní praxe, protože během studia udržují kontakt s útvarem, u kterého předtím pracovali. "Problém je možná v tom, že škola a resort Ministerstva vnitra nemá došetřen přechod z vysokoškolského studia do praxe. Něco co má justice, advokáti, státní zastupitelé v podobě čekatelské praxe," domnívá se prorektor Jan Musil. Začlenění civilistů do složek policie však podle něj nepředstavuje větší problém.
Vzhledem k integračnímu procesu Evropské unie by studenti uvítali větší možnost studijních stáží na podobných školách v zahraničí. Ročně sice vyjede asi padesát studentů, ale jedná se většinou jen o týdenní či několikatýdenní pobyty. "Není to ideální a není to také jednoduché, jako u jiných škol - mediků, techniků. Ten základní problém je v tom, že samotné policejní vzdělání je málo unifikovatelné v rámci Evropy, ty modely jsou poznamenané národními tradicemi. My proto nacházíme partnery jenom v některých zemích. Není problém s Německem, kde je systém policejního vzdělávání na vysoké úrovni. Pak máme spolupráci s bývalými postkomunistickými zeměmi - Slováky, Poláky, Maďary - existuje spolupráce rektorů vysokých policejních škol v rámci Středoevropské policejní akademie," popisuje prorektor Musil možné vyhlídky studijních pobytů.
Zlepšit by se mělo i počítačové vybavení Policejní akademie. Studenti sice mohou využívat 98 počítačů, ale většinou jde o zastaralé přístroje. "Děláme na tom, ale v rámci toho, jak se vejdeme do rozpočtu. Nechci osočovat Ministerstvo vnitra, spíš za to může situace v českém školství, kde se těch peněz nedostává. Některé školy jsou si schopny pomoci vedlejší hospodářskou činností, u nás je s tím trochu problém, protože jsme napojeni na státní rozpočet," hovoří prorektor Jan Musil o statutu státní vysoké školy, který se od veřejnoprávních škol odlišuje tím, že o otázkách hospodaření rozhoduje Ministerstvo vnitra. "Oni se vyjadřují ke kvótám přijímacího řízení, kolik by rádi, aby tam bylo příslušníků policie, vyjadřují se k akreditovaným programům." Ministerstvu vnitra patří rovněž areál Policejní akademie v Praze 4 - Lhotka, který zahrnuje jak učebny, tak ubytování, menzu, sportovní zařízení a střelnici.
Policejní akademie České republiky
Lhotecká 559/7, P.O.Box 54, 143 01 Praha 4
tel. studijní oddělení: 261 428 181
e-mail: so@mvcr.cz
www.mvcr.cz/akademie