Předsedající Dánsko hrozí odložením rozšíření
Členským zemím EU vadí návrh dodatečných plateb pro nové členské země.
/od našeho stálého zpravodaje/
Návrh dánského předsednictví pro poslední fázi vyjednávání označili včera v Bruselu diplomaté z jedné členské země EU za "rozumnou nabídku pro desítku uchazečů o členství". Jejich hlas je však ojedinělý - negativně zareagovali jak vládní činitelé nejméně čtyř zemí patnáctky včetně Německa, tak jejich kolegové v hlavních městech kandidátských států. Nic na tom nemění fakt, že racionálně uvažující diplomaté, mezi něž lze počítat Pavla Teličku i Jana Truszczynského z Polska, téměř shodnými slovy hovoří o "solidním návrhu" či o "kroku správným směrem". Telička se tak vyjádřil v úterý po konzultacích v Bruselu a jeho polský kolega ve včerejším vysílání varšavského rozhlasu.
Dosavadním čistým plátcům do pokladny unie vadí, že kandidáti by dostali podle Dánů o 1,3 miliardy eur více, než se zamýšlelo. Původně se šéfové států a vlád unie před měsícem v Bruselu dohodli na stropu 39 miliard eur. Zvýšení o více než miliardu se ale zdá být málo kandidátským zemím.
Podle jednoho diplomata v Bruselu se přitom Dánsko snažilo být zejména vůči farmářům těch nejchudších z uchazečských států "co nejspravedlivější". Proto se předsedající země unie údajně nyní podivuje, proč na tuto dobře míněnou nabídku přicházejí z metropolí střední a východní Evropy "tak tvrdé reakce".
Odpověď zčásti naznačuje manévrování Polska. To patří k nejnáročnějším kandidátům. Svědčí o tom i skutečnost, že premiér Leszek Miller se chce v nejbližších dnech sejít s kancléřem Gerhardem Schröderem v jeho soukromém bytě v Hannoveru. Má u toho být i komisař Günter Verheugen.
Cílem polského hosta v Hannoveru bude vrátit se do Varšavy s cifrou vyšší než 25 procent u počátečních přímých plateb farmářům. Někteří diplomaté unie však poukazují i na to, že "bude také velmi těžké přimět všechny členské státy unie, aby návrh předsednictví spolkly".
Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen se včera vrátil k málem zapomenuté pohrůžce, kterou poprvé na adresu kandidátů uplatnil ve Štrasburku po zasedání Evropského parlamentu: "Nemohu zaručit, že kodaňský summit v prosinci označí "za zralé k přijetí úplně všech deset států".
Kdo propadne sítem, bude si muset počkat do roku 2007. To je nyní orientační datum pro přijetí Bulharska a Rumunska. Premiér Dánska s tímto podtextem varoval kandidátské země, aby nechtěly "citrón vymačkat do poslední kapky" a raději se přiklonily k navrženému kompromisu.
Za jeden z motivů, proč se Dánsko a další země EU snaží uzavřít technické otázky před Kodaní, tedy před 12. - 13. prosincem, se v Bruselu označuje obava, že by při finančních tahanicích přímo na summitu "mohl být účet (pro unii) ještě vyšší".
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist