Předsedající Dánsko hrozí odložením rozšíření
Členským zemím EU vadí návrh dodatečných plateb pro nové členské země.
/od našeho stálého zpravodaje/
Návrh dánského předsednictví pro poslední fázi vyjednávání označili včera v Bruselu diplomaté z jedné členské země EU za "rozumnou nabídku pro desítku uchazečů o členství". Jejich hlas je však ojedinělý - negativně zareagovali jak vládní činitelé nejméně čtyř zemí patnáctky včetně Německa, tak jejich kolegové v hlavních městech kandidátských států. Nic na tom nemění fakt, že racionálně uvažující diplomaté, mezi něž lze počítat Pavla Teličku i Jana Truszczynského z Polska, téměř shodnými slovy hovoří o "solidním návrhu" či o "kroku správným směrem". Telička se tak vyjádřil v úterý po konzultacích v Bruselu a jeho polský kolega ve včerejším vysílání varšavského rozhlasu.
Dosavadním čistým plátcům do pokladny unie vadí, že kandidáti by dostali podle Dánů o 1,3 miliardy eur více, než se zamýšlelo. Původně se šéfové států a vlád unie před měsícem v Bruselu dohodli na stropu 39 miliard eur. Zvýšení o více než miliardu se ale zdá být málo kandidátským zemím.
Podle jednoho diplomata v Bruselu se přitom Dánsko snažilo být zejména vůči farmářům těch nejchudších z uchazečských států "co nejspravedlivější". Proto se předsedající země unie údajně nyní podivuje, proč na tuto dobře míněnou nabídku přicházejí z metropolí střední a východní Evropy "tak tvrdé reakce".
Odpověď zčásti naznačuje manévrování Polska. To patří k nejnáročnějším kandidátům. Svědčí o tom i skutečnost, že premiér Leszek Miller se chce v nejbližších dnech sejít s kancléřem Gerhardem Schröderem v jeho soukromém bytě v Hannoveru. Má u toho být i komisař Günter Verheugen.
Cílem polského hosta v Hannoveru bude vrátit se do Varšavy s cifrou vyšší než 25 procent u počátečních přímých plateb farmářům. Někteří diplomaté unie však poukazují i na to, že "bude také velmi těžké přimět všechny členské státy unie, aby návrh předsednictví spolkly".
Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen se včera vrátil k málem zapomenuté pohrůžce, kterou poprvé na adresu kandidátů uplatnil ve Štrasburku po zasedání Evropského parlamentu: "Nemohu zaručit, že kodaňský summit v prosinci označí "za zralé k přijetí úplně všech deset států".
Kdo propadne sítem, bude si muset počkat do roku 2007. To je nyní orientační datum pro přijetí Bulharska a Rumunska. Premiér Dánska s tímto podtextem varoval kandidátské země, aby nechtěly "citrón vymačkat do poslední kapky" a raději se přiklonily k navrženému kompromisu.
Za jeden z motivů, proč se Dánsko a další země EU snaží uzavřít technické otázky před Kodaní, tedy před 12. - 13. prosincem, se v Bruselu označuje obava, že by při finančních tahanicích přímo na summitu "mohl být účet (pro unii) ještě vyšší".
