Varšava do unie chce, ale diskutuje o ceně za vstup

Varšava do unie chce, ale diskutuje o ceně za vstup

/od našeho spolupracovníka/
Kdybychom měli soudit podle výsledků ankety varšavského Centra pro průzkum veřejného mínění, je Polsko čím dál tím více nakloněno vstupu do Evropské unie. Podle údajů z počátku listopadu bylo 61 % Poláků pro členství jejich země v unii. Mezi těmi, kteří se na jaře příštího roku hodlají zúčastnit referenda o vstupu do EU, jsou dokonce 73 % rozhodnuty hlasovat pro. Nejvíce proevropsky jsou přitom naladěni voliči vládnoucího Svazu demokratické levice i opoziční centristické Občanské platformy.
Na opačné straně v pásmu euroskeptiků se usídlily ultrakatolická Liga polských rodin (LPR) a radikální zemědělské odbory Sebeobrana, které vidí v unii zhoubu hlavně pro drobné polské farmáře. Mezi dvěma názorově vyhraněnými tábory zůstávají koaliční partner vládnoucí levice Polská lidová strana (PSL) a pravicové uskupení Právo a spravedlnost (PiS).
V době, kdy jdou jednání s Bruselem do finiše, vydala část polských intelektuálů a politiků tzv. Wawelskou výzvu, pojmenovanou podle krakovského hradu Wawel, kde byla vyhlášena. Vstup do unie považují za historickou šanci, kterou je třeba nepromarnit. Ve výzvě se obracejí k národu s apelem k hlasování pro vstup do unie. Za Wawelskou výzvu se postavili politici Svazu demokratické levice, Občanské platformy a mimoparlamentní, ale kdysi významné liberální strany Unie svobody. K výzvě se nepřipojili lidovci, kteří s levicí tvoří vládní koalici. Právo a spravedlnost na Wawelskou výzvu reagovalo podobným dokumentem ale s názvem: Máme vstoupit do Evropské unie? Podle jeho autorů se musejí Poláci zamyslet nad tím, jestli se jim členství v EU vyplatí. "Dnes je jasné, že země unie nám nabízejí členství druhé kategorie," píše se v prohlášení.
Právo a spravedlnost tak udělalo obrat o několik desítek stupňů. Ačkoli se nestalo vyloženě protievropskou stranou, otřáslo parlamentním blokem příznivců unie. Vlastně říká trochu více nahlas jen to, o co jde všem. Vstoupit do unie za co možná nejlepších podmínek.
O tom, že se snaží získat pro Polsko co největší výhody, téměř denně přesvědčují televizní diváky a čtenáře novin vládní politici.
Hlavním jablkem sváru se mezi Polskem a unií staly přímé dotace do zemědělství. Hlavním ochráncem zájmů farmářů by měl být menší koaliční partner Polská lidová strana. Svým voličům hlavně na venkově slibuje, že se za ně bude v jednáních s unií prát. Zemědělci se ale více než k lidovcům začínají obracet k radikální Sebeobraně, která jim slibuje celní bariéry a další nástroje ochrany domácího trhu před unijní konkurencí. Lidovci se pokoušejí bojovat podobnými zbraněmi. Jejich předseda a ministr zemědělství Jaroslaw Kalinowski dokonce pohrozil unii zachováním cel na některé zemědělské produkty, pokud Brusel nezvýší přímé dotace pro polské zemědělce. V zemědělství pracuje přes 22 % obyvatel Polska. Tito lidé ale vytváří jen přibližně 6 % HDP. Pouze čtvrtinové dotace v prvním roce členství byly pro Polsko tak nepřijatelné, že bylo ochotno přesunout část peněz na rozvoj venkova na na dotace farem.
Na takový přesun prostředků je unie připravená kývnout. Podle ní polští zemědělci mohli dostávat v prvním roce členství v unii dotace ve výši 40 % toho, co dostávají jejich kolegové ve starých členských zemích. Do čtvrtinových doplatků z Bruselu bude ale muset Varšava dodat část peněz z fondů určených na rozvoj vesnických regionů a zbytek doplatit ze státního rozpočtu.