Studium vysoké školy láká každoročně mnohem více studentů, než jsou školy vůbec schopny pojmout. Uspět u přijímacích řízení není tím pádem vůbec lehké, protože si školy mohou vybírat z těch nejlepších zájemců. Odborníci proto středoškolákům radí, aby nic nenechali na poslední chvíli a studovali průběžně.
Přípravu lze různě kombinovat - na střední škole si studenti volí specializované semináře, kde se hlouběji probere látka potřebná k přijímačkám, na vysokých školách si zas středoškoláci mohou koupit brožury s testy a také se přihlásit na přípravné kursy, při kterých učitelé projdou látku a typové příklady ke zkouškám.
Pomůže i příprava k maturitě
Většina vysokých škol vyhlašuje přijímačky na květen, červen nebo červenec, tedy na dobu po maturitách. Středoškoláci toho mohou využít a podle vybrané fakulty si zvolit maturitní předměty. Každá střední škola navíc ve třetích a čtvrtých ročnících studentům nabízí různé volitelné předměty. Ty často pedagogové využívají pro vypracování maturitních otázek, ale i typových příkladů z brožur pro přijímací řízení na vysokou školu.
"Chtěla jsem na ekonomku," vzpomíná Petra Vaněčková, studentka prvního ročníku Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. "Maturovat z matiky bylo velkou výhodou, protože jsem zabila dvě mouchy jednou ranou. Učila jsem se matiku na obě zkoušky. Navíc jsem si zvolila i matematický seminář, kde jsme probírali příklady podobné těm u přijímacích zkoušek," dodává.
Někteří středoškoláci si nejsou jisti tím, co chtějí dál studovat. I to může být důvod, proč někteří z nich podávají přihlášky na několik vysokých škol s rozdílnými obory. "Určitě nedoporučuji hlásit se na hodně škol najednou," tvrdí Hana Srpová, prorektorka pro studium ostravské univerzity. "Přihlásit se na víc škol totiž znamená spoustu práce navíc. Studenti pak často neví, co se učit dřív."
Přípravné kursy nic nezaručí
Nejlepší variantou, jak se kvalitně připravit, je zaplatit si přípravný kurs. Takovou možnost nabízí jak střední, tak i vysoké školy. Jedná se o specializovanou výuku jednoho či více předmětů.
Informace o seminářích studenti najdou přímo na internetových stránkách vysokých škol nebo jednotlivých fakult. Mohou ale také navštívit specializované internetové stránky pro středoškoláky, jako jsou například www.zkousky-nanecisto.cz nebo www.kampomaturite.cz.
Některé střední i vysoké školy pořádají pro studenty přípravné kursy na přijímací zkoušky. V takových případech si však studenti musí připlatit. Například za dvě vyučovací hodiny matematiky na gymnáziu Na Zatlance v Praze vydají studenti sto korun. Znamená to, že například za dvacet hodin zaplatí tisíc korun.
Vysokoškolští pedagogové středoškolákům doporučují absolvovat kurs fakulty, na kterou se hlásí. Budou tak mít jistotu, že proberou látku, která opravdu bude u přijímaček.
Například dvacetihodinový kurs pro uchazeče o oborové studium anglického jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy zájemce přijde na 1550 korun. Za jeden šestihodinový seminář fyziky, biologie nebo chemie na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci zase studenti zaplatí pět set korun. Výhodou však je, že kursy platí jednotlivě a sami si mohou vybrat jen to, co je zajímá.
Vyplatí se taková investice? "Určitě ano," tvrdí Tomáš Zelenka, student druhého ročníku stavební fakulty v Praze. "Neměl jsem moc jasno, kam vlastně chci. Zkoušel jsem to na ekonomku i České vysoké učení technické. Chodil jsem proto na kursy matematiky a francouzštiny. U přijímaček pak byly hodně podobné příklady."
Jak se vyhnout stresu
Jak předejít nepříjemnostem a stresu na poslední chvíli, radí prorektorka Hana Srpová. "Studenti by si měli doma předem připravit potřebné doklady a povolené pomůcky. Dobré je také donést materiály, které dokazují zájem o obor. Může to být třeba státnice z jazyka, diplom z matematické olympiády nebo publikace v novinách."
[*]