TITULEK: Absolventi vyšších odborných škol mají perspektivu dobrého uplatnění

PEREX: V roce 1997 ukončilo studium na vyšší odborné škole (VOŠ) zhruba šestnáct set studentů. V loňském roce už to bylo téměř pětkrát více - asi osm tisíc absolventů.

Údaje o nezaměstnanosti absolventů tohoto typu studia hovoří jasně pozitivně.

Z hlediska míry nezaměstnanosti (tj. kolik procent absolventů dané skupiny oborů zůstane bez zaměstnání) se absolventi uplatňují stabilně, práci nenajde zhruba 12 % z nich. Absolventi vyšších odborných škol se tedy - co do uplatnění na trhu práce - řadí mezi středoškoláky a vysokoškoláky a potvrzují tak známé pravidlo: čím vyšší vzdělání, tím větší šance na trhu práce.

Proč vydělovat mezi nezaměstnanými právě absolventy? I když nezaměstnanost absolventů výrazně souvisí s celkovou ekonomickou situací státu, není pouze jejím odrazem. Absolventi jsou specifickou skupinou uchazečů o zaměstnání, která je zatížena dvojnásobnou mírou nezaměstnanosti. Chybí jim totiž to, na co slyší nejvíce potenciálních zaměstnavatelů - několikaletá praxe.

Tento handicap se všechny VOŠ snaží odstranit zařazováním povinné praxe a řada zaměstnavatelů a sociálních partnerů se také přímo na výuce podílí. Mnoha absolventům ale nedostatečná praxe stále ztěžuje možnost získat své první zaměstnání.

MEZITITULEK: Zdravotnické a ekonomické obory hrají první housle

Nejsilnější skupinou co do počtu studentů vyšších odborných škol tvoří obory zdravotnické a společenskovědní. Zdravotnické obory jsou samostatnou kapitolou. Obory jako diplomovaný fyzioterapeut, diplomovaná všeobecná sestra a diplomovaná dětská sestra navštěvuje nejvíce studentů a jejich atraktivita (i vzhledem k nezbytné dosažené terciární úrovni vzdělání zdravotnického personálu v Evropské unii) strmě stoupá. Míra nezaměstnanosti absolventů zdravotnických oborů dosahuje pouze 2,8 % (údaje z dubna 2002).

Nejvíce absolventů společenskovědních oborů se nachází ve skupinách oborů ekonomických, pedagogických, uměleckých a gastronomie, hotelnictví a cestovní ruch. Také jejich míra nezaměstnanosti patří k nejnižším - 10,5 %.

Naopak výrazně nejvyšší míru nezaměstnanosti nacházíme v oborech technických - 21,0 %. Jsou to zejména absolventi skupin oborů elektrotechnika a strojírenství. Podobně jako technické obory vycházejí ze statistik obory zemědělské - s mírou nezaměstnanost 20,7 %.

Pro technické i zemědělské obory přitom platí, že mají nízké počty absolventů, zhruba šestkrát méně než společenskovědní obory. "U technických oborů, nejen vyšších škol, je nejobtížnější přechod absolventů do sféry práce. Chybějící praxe a nedostatek zkušeností tvoří výraznou překážku v získání zaměstnání," říká Jiří Vojtěch, spoluautor studie Nezaměstnanost absolventů škol ve středním a vyšším odborném vzdělání, kterou v listopadu loňského roku vydal Národní ústav odborného vzdělávání. "Možnosti uplatnění pracovníků s technickým vzděláním jsou však značné, neboť po několika letech po absolvování je jejich míra nezaměstnanosti výrazně nižší než u pracovníků s ekonomickým či jiným společenskovědním vzděláním," dodává Vojtěch.

(Podrobná hodnocení míry nezaměstnanosti podle jednotlivých oborů lze nalézt ve studii, která je uveřejněna na www.nuov.cz v sekci Odborné vzdělání a trh práce.)

MEZITITULEK: Trh práce si na absolventy vyšších odborných škol zvykl

Pokud srovnáme vývoj míry nezaměstnanosti od roku 1999 (předtím to není pro nízký počet absolventů možné), ukazuje se (viz graf na straně 6), že po určitém výrazném nárůstu míry nezaměstnanosti v roce 1999 se situace uklidnila a během dvou následujících let došlo k mírnému poklesu míry nezaměstnanosti. To znamená, že si trh práce na tyto absolventy zvykl a míra jejich nezaměstnanosti se logicky zařazuje mezi hodnoty středoškoláků a vysokoškoláků. V roce 2002 se míra nezaměstnanosti absolventů vyšších odborných škol mírně zvýšila, ovšem její nárůst byl zhruba stejně velký jako u vysokoškoláků.

[*]

Autorka pracuje v Národním ústavu odborného vzdělávání

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam