Vztah mezi Schröderem a Chirakem je pro mne záhadou, říká Delors

Stav vztahů mezi dvěma vlivnými členy Evropské unie, kteří si nyní připomínají čtyři desítky let úzké spolupráce, byl tématem rozhovoru s Francouzem Jacquesem Delorsem, který v letech 1985 až 1995 stál v čele Evropské komise.

hb: Pane Delorsi, co to pro vás znamená, když u příležitosti oslav 40. výročí Elysejské smlouvy dnes v Paříži bude mezi německou a francouzskou vlajkou vlát evropská?

Je to symbol padesátileté práce na smíření a na stále větší spolupráci Evropanů. Dnes si musíme vzpomenout i na ty, kteří stáli na obou stranách Rýna, ať už během války či po ní, a nevzdávali se myšlenky, že Francie a Německo ještě někdy půjdou ruku v ruce.

hb: Ale německo-francouzský pár ze svých kolejí často vybočil...

Samozřejmě, že německo-francouzské vztahy nebyly nikdy dlouhou, klidnou řekou - ani před Elysejskou smlouvou, ani po ní.
Jen pomyslete na preambuli, kterou v roce 1963 ke smlouvě doplnil Bundestag, aby zdůraznil německou preferenci transatlantických vztahů a federální Evropy. Oboje protiřečilo idejím Charlese de Gaulla. A takových příkladů je více.

hb: Jak to, že Němci a Francouzi přesto dokážou udělat tolik pro sjednocení Evropy?

Úzké přátelství mezi spolkovým kancléřem a francouzským prezidentem bylo často stejně důležité jako smlouvy, které mezi sebou uzavřely Francie a Německo. U Francoise Mitteranda a Helmuta Kohla tomu tak bylo, stejně jako u Valéryho Giscarda d'Estaing a Helmuta Schmidta.
Pro Evropu jsou německo-francouzské vztahy stěžejní - zvláště tehdy, když je oživuje přátelská atmosféra, která pomáhá překonávat protiklady.

hb: Jak hodnotíte spolupráci mezi spolkovým kancléřem Gerhardem Schröderem a prezidentem Jacquesem Chirakem?

Pro mě zůstává jejich vztah záhadou. Mohu jen doufat, že v novém elánu uplynulých měsíců, kdy evropskému konventu dali několik společných návrhů, budou pokračovat.
Nejhorší pro věřícího je totiž mše bez víry. Brzy se dozvíme, zda evropské "modlitby" Chiraka a Schrödera byly jen do větru, nebo zda věří v Evropu jako jejich předchůdci.

hb: Již dlouho je jedním ze sporných bodů mezi Němci a Francouzi hospodářsko-politická spolupráce v Evropské unii.

Hospodářská a finanční politika unie jsou nevyvážené. Dnes se toho od měnové politiky požaduje příliš mnoho! Na rozdíl od mnoha mých krajanů jsem Evropskou centrální banku nikdy nekritizoval.
To, co Evropě chybí, je skutečná koordinace hospodářské politiky. Kdybychom ji měli v letech dobré konjunktury, byl by hospodářský růst eurozóny o procento vyšší a veřejné deficity mnohem menší. Stanovit deficit léta dopředu je samozřejmě absurdní, protože ještě neznáme růst. O paktu stability sice není diskuse, ale měl by být doplněn paktem o hospodářsko-politické koordinaci.

hb: Už přece existuje skupina zemí používajících euro, kterou by Německo a Francie chtěly povýšit tím, že by měla stálého předsedu...

Ta skupina je jen show. Co může rozhodnout? Když jsou ministři mezi sebou, vždy se snaží vyhnout sporným otázkám.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist