MARKÉTA RŮŽIČKOVÁ
V České republice je více než 1500 středních škol, studovat je možné přes šest set studijních a učebních oborů. Jen minimum žáků se o určitý směr studia zajímá už v sedmé nebo osmé třídě. Řada budoucích studentů dosud nemá jasno.
Volba střední školy je velmi důležitým mezníkem, nejde však ani o osudové, ani o nevratné rozhodnutí. Korigovat vzdělávací dráhu lze jak v průběhu samotného studia střední školy, kdy je možné se pokusit o přestup na jinou školu, tak v dalším vzdělávání - k výučnímu listu získat maturitní zkoušku nebo se po gymnáziu specializovat na vyšší odborné škole.
Rozhodovat se o střední škole je možné podle tří kritérií: kde chci studovat, co chci studovat nebo s jakým osvědčením chci střední školu opouštět - s maturitou nebo výučním listem.
Maturitu lze získat i na středním odborném učilišti
Maturitní zkoušku lze získat nejen na gymnáziu a středních odborných školách, ale i na středních odborných učilištích. Výuční list získávají absolventi učebních oborů středních odborných učilišť a absolventi odborných učilišť a učilišť.
Gymnázia slouží jako platforma pro další studium na vysoké nebo vyšší odborné škole. Gymnaziální vzdělávání trvá čtyři roky, je ukončeno maturitní zkouškou a absolventi získají široký základ všeobecného vzdělávání.
Střední odborné školy (SOŠ) připravují jak pro další studium, tak pro praxi. Všeobecné vzdělávání na střední odborné škole dosahuje čtyřicet pět procent výuky. Zbytek tvoří příprava pro budoucí zaměstnání v odvětví průmysl, obchod, zdravotnictví, zemědělství, sociální služby a podobně. Studijní obory středních odborných škol jsou čtyřleté a součástí odborné přípravy je i praktická výuka. Je možné se zde vyučit také ve dvouletých a tříletých učebních oborech, absolventi pak získávají nikoli výuční list, ale vysvědčení o závěrečné zkoušce.
Střední odborná učiliště (SOU) připravují kvalifikované pracovníky pro oblast služeb a administrativně-technických a dělnických povolání. Všeobecně vzdělávací složka výuky zde dosahuje třiceti procent. Lze zde získat jak výuční list (učební obory SOU), tak maturitní zkoušku (čtyřleté studijní obory SOU). Maturitní zkoušku je možné složit také v nástavbovém studiu na učilišti, které trvá dva roky a je určeno pro absolventy příbuzných učebních oborů. Po pěti letech tak žák získá výuční list a navíc i maturitní vysvědčení.
Při volbě oboru je dobré zjistit co se skrývá pod názvem
Další možné kritérium volby střední školy je podle oboru studia. Poradit se o vhodném zaměření lze jak u svých výchovných poradců, tak na informačních a poradenských střediscích úřadů práce. Tady je možné získat informace o zaměstnanosti absolventů podle daného regionu. Poradit mohou i pedagogicko-psychologické poradny.
Pokud žák tápe, co vlastně názvy jednotlivých oborů znamenají a jaké bude jeho uplatnění, může se podívat na databázi oborů a středních škol na adrese www.nuov.cz (sekce Kam na školu), kde jsou tyto informace bezplatně zveřejněny.
Třetí možností je orientovat se ve výběru střední školy podle regionu, v němž chce zájemce školu absolvovat. Přehled nabízejí i nejrůznější příručky a katalogy středních škol. Řada škol pořádá také dny otevřených dveří, kde návštěvník získá jasnou představu o škole. U soukromých, církevních a vojenských škol je dobré kontaktovat jejich ředitele či zástupce a zjistit podrobné informace jak k přijímacímu řízení, tak k výši školného a náplni studia.
Co je vhodné pro handicapované uchazeče
Pro žáky s tělesným a smyslovým handicapem se nabízejí dvě možnosti: buď se přihlásit ke studiu na střední školu, která takové žáky integruje, nebo se ucházet o studium na speciálních školách. V obou případech platí: zjistit co nejvíce informací, vždy záleží na míře a typu postižení.
Mezi speciální střední školy patří speciální gymnázia, speciální střední odborné školy a speciální střední odborná učiliště. Studijní i učební obory jsou totožné s běžnými školami, rozdílná je délka studia, která je zpravidla o rok delší.
Žákům s mentálním postižením jsou určeny učební obory odborných učilišť a praktické školy. Tyto typy středních škol jsou většinou spojeny s ostatními odbornými školami a učilišti. Opět je potřeba se informovat o podmínkách a nárocích studia jednotlivých oborů.
Termíny přihlášek a přijímacího řízení
- Termín pro odevzdání přihlášky je nejpozději do 28. února 2003. Ti, co se hlásí odjinud než ze základních škol, podávají přihlášku přímo řediteli školy do 15. března. Až do 31. března mají čas zájemci o studium při zaměstnání. (Na školy, které vyžadují talentové zkoušky, už je pozdě - termín pro podání přihlášek byl v listopadu minulého roku.)
- Uchazeči se mohou hlásit na dvě školy veřejné. Den prvního a druhého kola přijímacích zkoušek je u veřejných škol vyhláškou přesně stanoven. (Letos je první kolo 14. dubna a druhé nejdříve 15. května.)
- Na soukromé, církevní a vojenské školy je možno podat libovolný počet přihlášek. Termín podání i termín přijímacího řízení je v kompetenci ředitele školy. Přihlášku ke studiu je možné doručit písemně, ale také osobně.
Autorka pracuje v Národním ústavu odborného vzdělávání
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist