Válečný konflikt ovlivní i politiku ECB
Ozbrojené řešení situace v Iráku by banku mohlo přivést do pasti mezi rostoucí inflaci a klesající ekonomický růst, varují odborníci.
Frankfurt, 11. 2. 2003
Několikaměsíční ozbrojený konflikt, útoky vedené na ropovody v oblasti Perského zálivu, vysoké ceny ropy, teroristické akce a nejistota na akciových trzích - takový je nejhorší scénář dalšího vývoje v otázce války proti Iráku. Různými alternativami a jejich dopadem na měnovou politiku se zabývá i Evropská centrální banka (ECB).
"Interně probíráme různé scénáře," připustil prezident banky Wim Duisenberg. V případě války by banka podle ekonomů byla se svou úrokovou politikou v pasti - inflace by rostla, což by vyžadovalo zvýšení sazeb, konjunktura by se naopak propadala, což by nahrávalo jejich snížení. Ceny by nahoru vyhnala ropa, domácnosti by zároveň byly nuceny vydávat více prostředků na energii a omezovat spotřebu, což by se dále projevilo právě na klesajícím ekonomickém růstu. "Banka by udělala dobře, kdyby stoupající ceny ropy brala jako externí šoky," říká Ulrich Beckmann, vedoucí oddělení výzkumu u Deutsche Bank. Podle něj by se tak institut měl krátkodobě vyrovnat s vyšší inflací a snížit úroky. Podobného názoru je i Manfred J. M. Neumann, profesor ekonomiky z univerzity v Bonnu. Skutečnost, že by cena ropy například jen na měsíc stoupla na 35 dolarů, by se odrazila v inflaci. "ECB by se měla orientovat spíše podle klíčové míry inflace, která nezohledňuje ceny energie," míní Neumann.
Podle Joachima Scheideho z Kielského Institutu pro světovou ekonomiku by banka měnovou politiku uvolňovat neměla, alespoň dokud nebude hrozit recese. Podobně jako Beckmann přitom vychází z varianty rychlé války, následované oživením ekonomiky.
Cena ropy by pak podle experta Deutsche Bank na měnovou politiku žádný výrazný dopad mít neměla. Válka už je podle jeho názoru v současné ceně 30 dolarů za barel ropy započítána a na úroveň 35 dolarů by tak měla tato důležitá surovina vystoupat jen krátkodobě. "Když všechno půjde hladce, mohla by si centrální banka udržet nynější sazbu ve výši 2,75 procenta," míní Beckmann. Scheide přitom dále předpokládá pokles ceny "černého zlata" po skončení války až na 25 dolarů za barel.
Rychlá válka by podle obou ekonomů neměla výrazně zahýbat ani kursem dolaru. "Nemyslím si, že by dolar mohl ještě oslabit," míní Scheide. "Když bude válka úspěšná, bude lepší i nálada v USA. Pocit, že Spojené státy jsou opět velmoc, by mohl tamní měnu posílit," dodává Beckmann.
