Nenávidím, tedy jsem. Demokracie ustupuje, přichází doba válek a kmenových soubojů

Po otřesné události na Slovensku se začaly i u nás množit výzvy k uklidnění společenské atmosféry. Přicházejí od politiků, odborářů, veřejných osobností. Je to jistě sympatické. Ale bude to fungovat? Může být pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica momentem, kdy si podstatná část veřejnosti uvědomí zhoubnost nastoupeného trendu vzájemného osočování, nesnášenlivosti a nenávisti?

Odpovídám neradostně: Fungovat to nebude. Konflikt se naopak ještě prohloubí. A obávám se, že si musíme zvyknout na to, že stále intenzivnější násilí, většinou verbální, ale občas přerůstající i do oblasti fyzické konfrontace, se stane novou normou. Tak jako invazí Ruska na Ukrajinu skončila dlouhá epocha relativního klidu mezinárodního, končí nyní i epocha klidu vnitřního. A v krajním případě se musíme připravit i na konec demokracie, jak ji známe.

Zdá se vám to přehnané, až hysterické? Pokusím se objasnit, proč to takové není.