Zahraniční a bezpečnostní politika zůstává slabinou evropské patnáctky

Zahraniční a bezpečnostní politika zůstává slabinou evropské patnáctky

Zejména potřeba zachránit společnou zahraniční politiku Evropské unie stála za včerejší vrcholnou schůzkou v Bruselu. Tak popsala kritickou situaci patnáctky komisařka EU Anna Diamantopulusová, která pochází z Řecka, jež unii nyní po půl roku předsedá. Důsledkem neshod vyvolaných rozdílnými stanovisky k irácké krizi je podle komisařky "nebezpečné oslabení" mezinárodní pozice EU.
Společná zahraniční a bezpečnostní politika je trvale slabým místem unie, jejíž členové se k ní zavázali již před více než deseti lety v Maastrichtské smlouvě o hospodářské a měnové unii. Nejnápadnějším krokem bylo ustavení funkce vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU, kterým byl jmenován Javier Solana.
Kompetence v oblasti vnějších vztahů jsou však nadále rozděleny. Otázky rozšiřování unie má na starosti komisař Günter Verheugen, zahraniční styky Chris Patten. Ke vztahům k okolí EU mají co říci například i komisař i Pascal Lamy (obchod) a Poul Nielson (humanitární pomoc).
Jistých úspěchů ve společné zahraniční politice dosáhla nynější patnáctka ve svém nejbližším okolí, především na Balkáně, kde v Bosně a Hercegovině a v Makedonii přebírá úkoly od OSN a NATO. Evropská unie v této oblasti - podobně jako na Blízkém východě na palestinských územích - dodává nejvíce zahraniční finanční pomoci.
Největší slabinou zahraniční a bezpečnostní politiky unie je neschopnost nalézt shodu při velkých mezinárodních krizích, jako je ta nynější irácká. Na konci minulého měsíce se sice ministrům zahraničí členských zemí podařilo dospět ke společnému stanovisku. Následně ale vyvstaly jejich vzájemné rozpory naplno.
Francie s Německem prosazují prodloužení lhůty pro práci zbrojních inspektorů, Británie se Španělskem podporují USA, které jsou ochotny zasáhnout proti režimu Saddáma Husajna silou.
Včerejší schůzka byla chápána jako zatěžkávací zkouška soudržnosti unie. "Pokud se nepodaří dosáhnout úspěchu, Evropa vstoupí do hluboké krize," řekl agentuře Reuters Panos Beglitis, mluvčí ministerstva zahraničí v Aténách.
"Členské země unie dávají stále přednost národním zahraničněpolitickým strategiím. Evropa tak zahazuje šanci vystupovat na světové scéně jako uznávaný hráč. Ekonomicky nejdůležitější blok světa se chová, jako by politicky vůbec neexistoval," shrnul včera hlavní dilema unie Günter Verheugen.