Hledat statistická data je detektivka

Vyhledávání na internetových stránkách může být docela napínavou honbou za některými informacemi s poněkud nejasným koncem. A pokud těmi informacemi, které zrovna nutně potřebujeme a hledáme, jsou třeba základní údaje o vývoji národního hospodářství, bude to dost možná i hra s koncem skoro neblahým.
Laikovi by se mohlo zdát, že dívat se ve statistických údajích o české ekonomice zpátky nebo dokonce přepočítávat a aktualizovat zpětně údaje v časových řadách je zbytečné. Staromilec ale namítne, že "Historia magistra est". Statistik poté dodá, že bez číselných informací o minulosti nemůžeme rozumět současnosti a předvídat budoucnost.
Data tvrdí muziku. Zde rozuměno muziku ekonomických analýz, úvah a koncepcí. Proto ekonomové, statistici i analytici chtějí, aby statistický úřad poskytoval údaje, které jim plasticky ukáží, jak se národní hospodářství dosud vyvíjelo. Tedy, aby poskytoval (měsíční, čtvrtletní i roční) údaje vzájemně srovnatelné. A přirozeně také chtějí, aby při každé další revizi nezmizely do hlubin zapomnění údaje publikované dříve.
Je proto podivuhodné, že v době, kdy základním a nejrychlejším zdrojem informací je internet, se na webových stránkách Českého statistického úřadu setkáváme jen se složitou a nepřesnou prezentací čtvrtletních údajů (o vývoji hrubého domácího produktu a jeho složek). Ty nejnovější údaje navíc nejsou aktuální.
Buďme konkrétní: Čtvrtletní údaje o hrubém domácím produktu (HDP) a jeho složkách za uplynulý rok dosud nejsou opraveny o proslavenou čtyřicetimiliardovou chybu, která loni vznikla při chybném vykazování českého vývozu (oprava je uvedena jinde a jen v relativních číslech). Připomeňme si, že v důsledku této chyby došlo k demisi předsedkyně statistického úřadu Marie Bohaté.
Odskok (neboli link) na čtvrtletní údaje za rok 2000 a 2001 vypadá sice funkčně, ale výsledkem bude badatel zklamán. Dostane se do takzvaného archívu, kde čtvrtletní údaje jsou v časové řadě od roku 1994 (v případě archívu za rok 2000). V případě archívních dat 2001 jsou uvedena jenom data za čtvrtletí 2000 a 2001 a roční hodnoty za rok 1998 a 1999. Mohl by být spokojen.
Opak je však pravdou. Konfrontací čtvrtletních údajů v těchto tabulkách za rok 2000 a ročních údajů za roky 1998 a 1999 zjistí, že čísla jsou odlišná.
Co tedy platí? Každá rada drahá. Dostane se nám jí v tzv. úvodních poznámkách, kde se dozvíme, že data (za roky 1994 až 2001) nebyla revidována a nacházejí se na určené adrese. Ta nás přenese zase tam, kde jsme byli.
Je to zvláštní: Data sice revidována nebyla, skutečnost však ukazuje, že ano. My ale hlavně nevíme, co ještě platí a co už ne. Analytik nemůže analyzovat, statistik modelovat a běžný uživatel neví, co si myslet o ekonomických výsledcích národního hospodářství.
Ještě před pár lety, v dobách, kdy internet nebyl pro každého snadno dostupný a kdy ne každý byl schopen dohlédnout jeho budoucí informační význam, patřil Český statistický úřad vlastně k průkopníkům. Vytvořil jako jeden z prvních českých orgánů informační datové zázemí, založené na tehdy progresívním přenosovém systému BBS, a nezištně jej smluvně poskytl například studentům a pracovníkům některých univerzit. Patřila mezi ně nejen Vysoká škola ekonomická v Praze, ale třeba i Západočeská univerzita a některá další odborná pracoviště.
A dnes? Projít se webovou stránkou statistického úřadu a najít na ní alespoň základní údaje v určitém komfortu, to je spíše detektivka.
Zdá se tedy, že nastupující nové vedení Českého statistického úřadu bude mít po třech letech podivných manažerských metod uplatňovaných v čele této významné instituce určitě nemálo práce a bude muset dozajista leccos napravovat. Třeba také tak docela obyčejnou věc, jakou je prezentace dat na vlastních internetových stránkách.
Autoři jsou pedagogy, pracují jako děkan a proděkanka Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické, Praha