Mladí kyperští Turkové chtějí dohodu s Řeky kvůli EU

Mladí kyperští Turkové chtějí dohodu s Řeky kvůli EU

Obyvatelé tureckých vesnic roztroušených na kamenitých svazích nad zálivem Morfu na severozápadě Kypru pomalu zvažují, kam přesídlí v případě, že bude přijat plán na sjednocení ostrova sestavený generálním tajemníkem OSN Kofim Annanem. Stejné dilema řeší kyperští Turci obývající zvlněnou krajinu severně od Atillovy linie, jež ostrov dělí na dvě části.
Vůdci turecké a řecké komunity Rauf Denktaš a Tassos Papadopulos v pátek Annanův návrh v jeho nynější podobě odmítli. Generální tajemník OSN jim následně stanovil 10. březen jako termín, do kterého se k plánu mají vyjádřit. Denktaš s Papadopulosem proto příští pondělí v nizozemském Haagu oznámí, zda Annanův návrh předloží kyperským Řekům a Turkům ke schválení ve dvou oddělených referendech naplánovaných na 30. březen.
Pokud některá z komunit plán odmítne, podepíše 16. dubna v Aténách přístupovou smlouvu s unií pouze řecká část ostrova.

Odmítnutím plánu obě komunity ztratí

Papadopulos, který se v pátek ujal funkce řeckokyperského prezidenta, si je dobře vědom toho, že v případě odmítnutí Annanova návrhu se jeho komunita může rozloučit s vidinou sjednocení ostrova. Nad kyperskými Turky se zase vznáší hrozba, že zůstanou izolovanou etnickou jednotkou bez řádně definovaného statusu, protože EU nikdy nedovolí, aby se severní část ostrova spojila s Tureckem.
Jestliže obě referenda plán naopak schválí, čtyřicet tisíc Turků se přesune o několik kilometrů dále na sever, zatímco přibližně jednou tolik Řeků by v následujících dvaceti letech znovu osídlilo vesnice a města, ze kterých byli před devětadvaceti lety vyhnáni.

Sever ostrova osídlili Turci z Anatolie

Území samozvané Severokyperské turecké republiky zaujímající sedmatřicet procent rozlohy ostrova, tedy asi tři tisíce tři sta kilometrů čtverečních, se na základě Annanova plánu smrskne o čtvrtinu.
Z původního tureckého obyvatelstva zůstala ovšem na Kypru sotva polovina. Neutěšená hospodářská situace panující v sedmdesátých a osmdesátých letech na severu ostrova vyhnala desetitisíce kyperských Turků do západní Evropy. Jejich místo zaujali turečtí kolonisté z Malé Asie.
"Denktašovi lidé tvrdí, že na severu ostrova nyní žije pouze devadesát tisíc osob. Podle našich údajů zde ale v současnosti přebývá nejméně sto sedmdesát tisíc Turků. Půlka z nich sem přesídlila z Anatolie. K nim je třeba připočíst třicet tisíc tureckých vojáků, které tam udržuje Ankara," tvrdí Andros Kyprianu, tajemník Pokrokové strany pracujícího lidu (AKEL), nejsilnější formace v řeckokyperském parlamentu.

Opozice demonstruje proti Denktašovi

"Procentuální podíl anatolských kolonistů není zase tak důležitý. Ti, kdo na severu ostrova nyní demonstrují proti Denktašovi, jsou z převážné části mladí lidé, kteří se společně s námi chtějí stát součástí Evropské unie. Pro budoucnost Kypru je tahle skutečnost zásadní," dodává Kyprianu.
V severní časti Nikósie se ve čtvrtek na podporu Annanova plánu sešla třetina obyvatelstva tureckokyperské části ostrova, celkem sedmdesát tisíc osob.
Velká část tamější populace je výměnou za vstup do EU ochotna rozloučit se s vytvořením separatistického státu, který kromě Ankary doposud uznala pouze turkofonní Nachičevanská autonomní republika, jež je součástí Ázerbájdžánu.
"Pokud se poslední den v březnu uskuteční referendum, pětadevadesát procent kyperských Turků bude hlasovat pro vstup do unie. Denktaš a s ním jisté kruhy v Ankaře seskupené kolem prezidenta Sezera a armádního velení se od samého začátku dohodu s Řeky snaží znemožnit," tvrdí Mustafa Ferdi Soyer, generální tajemník Republikánské turecké strany. Ta je největší opoziční silou na severu ostrova a společně se Stranou společenského osvobození Mustafy Ankičiho soustřeďuje ve svých řadách hlavní Denktašovy oponenty.