Co s těmi lidmi?

Podíváte-li se do statistik průmyslově rozvinutých zemí na podíl lidí, kteří jsou gramotní, zdá se vše v pořádku: skoro nebo plných 100 procent. Jenže od dob, kdy se gramotnost projevovala tím, že se lidé místo tří křížků uměli podepsat a později dokázali napsat i přečíst kousek textu, se požadavky na gramotnost převelice prohloubily. Životně důležitou problematiku gramotnosti v průmyslově rozvinutých státech na národní i mezinárodní úrovni zkoumá a porovnává ALL, Adult Literacy and Lifeskill Survey, česky by to mohlo znít Přehled gramotnosti a dovedností nutných pro život, jenž praví:
Literacy neboli gramotnost ve vztahu k próze a dokumentům v praxi znamená schopnost chápat a užívat informace z novin, a to jak články, tak úvodníky, chápat běžnou beletrii včetně poezie, ale i sdělení, která jsou v tabulkách, grafech a diagramech.
Numeracy je kvantitativní gramotnost, odpovídá míře pochopení základních matematických pojmů, jako jsou různé kvantity, čísla, rozměry a tvary, uspořádání i vztahy, číselné datové informace, různé typy kvantitativních změn a existenci náhod. Patří sem zvládání matematických informací v obrázcích, grafech, symbolech, vzorcích, tabulkách i textech.
Přidává se jak analytické uvažování a schopnost řešit problémy, což jsou klíčové složky obecné inteligence, tak schopnost vyhmátnout povahu nějakého problému, jakož i umění najít a užít přiměřený způsob, neboli strategii jeho řešení.
Lidé, kteří tyhle úlohy dobře nezvládají, jsou - přestože umí číst a psát - funkčně negramotní.
Mezinárodní přehled funkční gramotnosti byl nedávno proveden ve 24 zemích u reprezentativních vzorků lidí ve věku 16 - 65 let. Zkoumal znalosti a dovednosti nutné k pochopení článku v novinách a běžné prózy i míru pochopení běžných dokumentů jako jsou mapy, grafy, výplatní pásky, žádosti o zaměstnání, letáčky u běžných léků a jízdní řády. Vyšetřoval také kvantitativní gramotnost - míru chápání číselných informací a jejich vztahů v tištěných textech, správné zacházení se šekovou knížkou, vyplnění dotazníku vyžadujícího číselné údaje a výpočet úroku z půjčky doporučované reklamou.
Jak to dopadlo? Řekl bych, že pochmurně.
V letech 1994 - 1998 bylo podle Zprávy o lidském rozvoji vydané OSN v roce 2002 v populaci staré 16 - 65 let v Portugalsku funkčně negramotných 48 procent lidí, v Polsku 42,6; ve Slovinsku 42,2; v Maďarsku 33,8; v Irsku 22,6; ve Spojeném království 21,8; v USA 20,7; na Novém Zélandu 18,8; v Belgii 18,4; v Austrálii 17; v Kanadě 16,6; v Německu 14,4. V České republice 15,7. Zato v Norsku 8,5 a ve Švédsku 7,5; ve Finsku 10,4 a v Nizozemsku 10,5 procenta.
Samozřejmě že funkční gramotnost a negramotnost jsou výsledkem mnoha vlivů. Mezi zmíněnými zeměmi jsou značné rozdíly v tradici i kvantitativní i kvalitativní rozdíly v úrovni základního školství. Nám Čechům nezbývá než se rozjet do Vídně, poděkovat v Kapucínské kryptě Jejich Veličenstvům Marii Terezii a Josefu II. a potěšit zde nastydlého, schouleného a čím dál smutnějšího ducha osvícenství. Klíčovým způsobem záleží na možnosti a schopnosti užívat a zejména rozvíjet dovednosti spjaté s gramotností doma, na pracovišti a ve společnosti. Na vysokém podílu funkčně negramotných lidí v anglofonních i frankofonních zemích se může podílet špatně zvládnutá, v těchto jazykových prostředích častá dyslexie, vývojová porucha čtení, která je v zemích, kde se jazyk píše blíže tomu, jak se mluví, vzácnější. Na funkční negramotnosti se bude podílet nízká míra obecné inteligence měřené testy inteligenčního kvocientu. A jak praví gausovská distribuce obecné inteligence v populaci, pohybuje se polovina populace v pásmu průměru, čtvrtina populace je nadprůměrná a čtvrtina podprůměrná. Což je politicky nekorektní, leč truchlivě reálné. Demonstrativní předávání občanských průkazů a obtížné vyslovení několika slabik před televizní kamerou na tom nic nemění.
Nižší podíl funkčně negramotných lidí je v zemích s účinnými sociálními programy, jako je Norsko a Švédsko, oproti zemím, kde je jejich efektivita nižší, jako jsou Spojené království a USA. Lidé s nízkou úrovní gramotnosti jsou podstatně častěji dlouhodobě nezaměstnaní a žijí v bídě se všemi dalšími důsledky než lidé s vysokou úrovní funkční gramotnosti. Jestliže je důvodem funkční negramotnosti nižší inteligence, snadněji se přidává násilná zločinnost, závislost na alkoholu a drogách, u žen prostituce, nežádoucí a předčasná těhotenství.
Znovu se vynořil segment společnosti, o kterém neradi slyšíme. Co s ním provedou lidé gramotnější, bohatší a mocnější?
Nezaměstnanost, televizní zábava k vyplnění volného času, charita církví coby legální prostředky, drogy, gamblerství, kriminalita a řádění takzvaných sportovních fanoušků coby ilegální prostředky, mohou být poklička sociálního Papinova hrnce, ale řešením tohoto základního problému nejsou. Pravicové mlčení nebo rétorika, z níž se jako máčky z buchtičky sypou slova jako svoboda a individuum, stejně jako socialistické subvencování také ne. Hrnec, jak ukazuje zkušenost, se poměrně snadno přehřeje. I funkčně negramotní lidé jsou voliči - pravděpodobně snadněji manipulovatelní. Jestliže se k volbám dostaví 40 % voličů, jak velký je podíl zmanipulovaných funkčně negramotných lidí?
Jednoduchá společnost, například vesnice z mého dětství, uměla své funkčně negramotné jedince více nebo méně přiměřeně zaměstnat. Že by to složitá a rozvinutá společnost nedokázala? Opravdu mám zato, že se člověk má živit prací, přiměřeně tomu, na co stačí. Jestliže tuhle příležitost nedostane, je v jeho prostředí něco zásadního v nepořádku. Jestliže ji nevyužije, pak je v nepořádku něco v něm nebo v lidech, kteří jsou za něj spoluodpovědní. Maně vzpomínám, co se v té vesnici dělo, když někdo děl, že se mu pracovat nechce. Že by ze mne mluvil Bismarckův stín? No nazdar.