Ve většině českých škol šlo včera učení stranou. Učitelé s dětmi na začátku vyučování "probírali" hlavně útok spojenců na Irák.
"Děti měly obavy a strach. Říkali jsme si, co útok znamená. Překvapilo mě, kolik měly samy informací," uvedla například Eva Miklavčičová, zástupkyně ředitele 1. Základní školy v Milevsku.
Psychologové míní, že pro děti je teď klíčové, aby s nimi rodiče probrali, co se děje. "Apeluji, aby o tom s dětmi mluvili. Jedině tak se dají snížit jejich obavy a pocit ohrožení," řekla Zuzana Baudyšová z nadace Naše dítě, která provozuje Linku bezpečí.
Právě na tuto linku se v předchozích dnech začaly obracet desítky dětí. "Zatím těch případů není tolik, ale počítáme s tím, že s pokračující válkou jich bude přibývat," dodala Baudyšová.
Na příliv klientů se chystají i krizové linky pro dospělé. "Vždy, když se stane nějaká katastrofa, z počátku nám klientů ubude. Přestanou totiž řešit své problémy a zabývají se tím, co se děje," podotkl Daniel Odrobiňák, vedoucí linky důvěry RIAPS. "V té chvíli trpí méně depresemi, ale pak ta vlna přijde dodatečně."
Kromě citlivějších lidí vyhledávají odbornou pomoc také starší lidé. "Například ti, kteří už jednu válku prožili. Navzdory tomu nejsou otrlejší, ale naopak zranitelnější," upřesnil Rostlislav Nesnídal z Linky důvěry v Českých Budějovicích.
Psychologové míní, že po teroristických útocích na USA v roce 2001 si lidé více uvědomují možné nebezpečí. "Dříve byly konflikty regionální záležitostí, lidé je vnímali jako vzdálené. Dnes je možnost teroristického útoku znepokojuje," řekl Odrobiňák.
O možnosti teroristických útoků se dnes hovoří i ve školách. "V občanské výchově s dětmi probíráme, jak se chovat v různých situací, co dělat s volně odloženou taškou, kterou někde uvidí," potvrdila Miklavčičová.
Ministerstvo školství chce, aby každá škola věnovala "branné výchově" nejméně šest hodin ročně.