Evropa se bojí recese, inflace i deflace

Evropa se bojí recese, inflace i deflace

Údaje o vývoji cen v ekonomicky nejvyspělejších zemích prokazují, že výrobci začínají na začátku roku své ceny zvyšovat, zatímco po celý loňský rok je zpravidla snižovali. Maximální meziroční snížení cen ve výši 2,7 % zaznamenali v lednu producenti v USA a v Japonsku. V eurozóně klesly ceny u výrobců o 0,8 %. Jen v Dánsku si výrobci dovolili zdražit, a to o 0,6 %. V Německu vzrostly ceny o pouhé o dvě desetiny a ve Španělsku o desetinu procenta.
V pěti z 15 vyspělých zemí stouply spotřebitelské ceny o méně než dvě procenta, v dalších šesti o méně než tři procenta a jen Austrálie, Španělsko a Nizozemsko vykázaly jejich razantnější zvýšení (meziročně v lednu o 3,1 a 4,0 procenta).
V souvislosti s tímto vývojem i deflačním vývojem například v Hongkongu, Tchaj-wanu, Číně či Polsku se zejména mezi ekonomy velkých podniků začaly šířit obavy z deflace v Evropě. I v Česku jsme zaznamenali v lednu i v únoru meziroční pokles spotřebitelských cen o čtyři desetiny procenta. Bankovní ekonomové ale tyto deflační obavy spíše krotili. Strach z deflace je podle analytiků přední investiční banky Goldmann Sachs přehnaný. Problémy například v Německu nejsou zdaleka takové jako v Japonsku, kde deflace trvá již 40 měsíců a prognózy počítají s jejím pokračováním v roce letošním i příštím.
K deflaci v eurozóně by mohla vést jen dlouhodobá recese nebo podprůměrný ekonomický růst. I takového vývoje se ovšem někteří evropští národohospodáři obávají. Důvody pesimismu vidí například ve skutečnosti, že spotřebitelská poptávka i poptávka po úvěrech v západní Evropě i USA klesá, reálné dluhy stoupají a burzy se ještě nevyrovnaly s negativním vlivem obrovských spekulací z 90. let.
Válka v Iráku, pokud by nebyla dost rychlá a úspěšná, by mohla vést ke snížení tvorby hrubého domácího produktu v eurozóně - podle odhadů respektovaných německých institutů až o dvě procenta. Objem maloobchodních prodejů v eurozóně byl v prosinci 2002 podle londýnského týdeníku Economist o 1,9 % nižší než v roce 2001.
Rok 2003 může být v eurozóně ekonomicky stejně špatný i horší než byl rok 2002. Kielský Ústav pro světové hospodářství (IfW) očekává v nové prognóze, kterou zveřejní v polovině dubna, že přírůstek HDP bude v eurozóně letos činit pouhé procento. Pokud se válka v Iráku protáhne, předpokládají v Kielu, že se EU může propadnout do recese a vysoké ceny ropy by se mohly stát základem pro rozvinutí inflační spirály.
Kritické jsou v řadě členských států EU stavy státních financí a letos se mohou ještě zhoršovat. Manévrovací prostor pro podporu růstu je zúžen. Francie a Německo překročí i letos tříprocentní maastrichtskou horní hranici schodků pro státní rozpočty, deficit v roce 2003 tam dosáhne podle předpokladů vlád 3,4 % HDP.
Kielští ekonomové dospívají ve své analýze k závěru, že na limitech paktu stability a růstu by se nemělo lpět, vyslovují se však pro zachování fiskálních pravidel EU. Mají tím na mysli i další kritérium maastrichtské smlouvy, jímž je horní hranice státního dluhu stanovená na 60 % HDP. V Ústavu světové ekonomiky v Kielu odhadují, že celkové zadlužení SRN v roce 2003 dosáhne 63,5 % HDP. Podobných hříšníků proti zásadám zdravého hospodaření je v Evropě více. V Itálii například vzrostly státní dluhy v roce 2002 na 109 % HDP.
Diskuse, zda fiskální pravidla EU jsou "stupidní", jak se vyjádřil prezident Evropské komise Romano Prodi, není ještě uzavřena. Názory politiků i odborníků se různí. Dluhy omezují možnosti prorůstové iniciativy vlád, z nichž některé považují udržení dlužních limitů za současné i očekávané situace za neproduktivní.
Mezinárodní panel ekonomů, který zorganizoval počátkem března londýnský týdeník Economist, je v otázce růstu v EU skeptický. Pozvaní odborníci předpokládají, že HDP v eurozóně vzroste letos jen o 1,1 %, inflace měřená růstem spotřebitelských cen má být 1,7 %.

Únorový index spotřebitelských cen
Oddíl stálé váhy předchozí stejné průměr míra r. 1999 měsíc = 100 období roku inflace*) v promile min. r. = 100 2000 = 100
Úhrn 1000,0 100,2 99,6 106,7 101,1
Potraviny a nealkoholické nápoje 197,6 99,7 94,0 100,8 96,4
Alkoholické nápoje, tabák 79,2 100,1 101,8 106,1 101,9
Odívání a obuv 56,9 99,0 95,2 92,1 96,9
Bydlení, voda, energie, paliva 236,4 100,3 101,4 117,9 104,9
Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 67,9 99,9 99,3 99,4 99,7
Zdraví 14,4 100,4 104,1 110,6 104,6
Doprava 101,4 100,5 102,1 99,2 98,7
Pošty a telekomunikace 22,5 100,9 97,8 107,3 103,0
Rekreace a kultura 95,5 101,0 101,0 108,2 101,4
Vzdělávání 4,5 100,1 104,1 109,4 103,7
Stravování a ubytování 74,2 100,2 102,2 107,8 103,3
Ostatní zboží a služby 49,5 100,5 103,1 111,7 103,5

*) Podíl průměrů bazických indexů (prosinec 1999 = 100) za posledních 12 měsíců (srpen 2001 - červenec 2002) a předchozích 12 měsíců
Pramen: ČSÚ

Průměrné ceny pohonných hmot v roce 2002 a 2003
2002 2003 Období leden únor prosinec průměr leden únor
Benzín Special 91 s přísadou 23,40 22,99 24,40 24,29 24,71 25,25
Benzín Natural 95 23,68 23,24 24,67 24,57 25,11 25,65
Benzín Super plus 98 27,58 27,20 27,46 27,64 27,91 28,88
Benzín Normal 91 23,35 22,93 24,52 24,27 24,93 25,29
Motorová nafta 21,45 21,11 21,55 21,73 21,97 22,65
LPG 11,52 11,39 11,91 11,08 12,37 12,38

Průměrné spotřebitelské ceny vybraného zboží a služeb v korunách1)
Měrná 2002 2003
Druh zboží, služeb jednotka říjen listopad prosinec leden únor
Chléb konzumní kmínový kg 14,25 14,37 14,46 14,46 14,29
Hovězí maso zadní bez kosti kg 148,54 146,93 144,38 146,99 146,97
Vepřová kýta kg 116,72 113,02 106,61 105,69 105,73
Kuře kuchané 1. jakost kg 47,74 46,88 46,23 45,64 45,12
Mléko polotučné pasterované l 13,85 13,93 13,87 13,98 13,86
Vejce slepičí čerstvá ks 2,22 2,28 2,31 2,32 2,27
Máslo čerstvé 1. jakost kg 92,76 96,75 98,94 98,21 96,11
Čerstvé konzumní brambory 1. jakost kg 7,25 7,45 8,01 8,74 9,17
Cukr krystalový 1. jakost kg 19,97 19,93 18,95 18,85 17,90
Pivo 10ř světlé lahvové 500 ml 8,34 8,33 8,41 8,54 8,56
Zemní plyn - cena za 100 kWh při spotřebě 9450 - 63 000 kWh kWh 61,27 61,27 61,27 63,87 63,87

1) Průměrné ceny za Česko jsou od roku 2001 počítány jako vážený průměr cen v současných 14 krajích.
Pramen: ČSÚ

Indexy cen českých výrobců
Rok 2002 2003
Měsíc únor prosinec prům.*) leden únor
zemědělští a (1) 102,3 97,7 98,6 102,2 99,5
výrobci b 105,1 84,4 90,5 86,8 84,5
z toho: a (1) 108,6 103,9 98,9 104,4 95,8
rostlinné výrobky b 121,5 87,4 95,4 87,6 77,4
živočišné výrobky a (1) 98,6 94,2 98,4 101,0 101,6
b 96,5 82,5 87,8 86,3 89,0
lesnictví a 95,6 100,5 99,1 98,4 99,2
(surové dříví) b 92,5 89,2 91,4 88,1 91,3
průmyslových a 100,2 99,7 99,9 100,0 100,4
výrobců b 99,9 99,3 99,5 99,2 99,3
stavební práce a 100,3 100,0 100,2 100,2 100,2
(odhady) b 103,1 102,1 102,7 101,9 101,8
tržní a 102,8 99,2 100,3 99,7 100,8
služby (3) b 102,2 103,9 103,2 103,8 101,9
vnitrostátní a 99,7 100,0 100,1 100,7 99,8
nákladní doprava b 102,0 101,7 101,9 99,9 100,0
pošty a a 102,7 100,0 100,3 100,0 100,0
telekomunikace b 95,3 103,3 100,2 103,2 100,2
peněžnictví a 99,8 99,8 100,2 100,9 100,3
b 101,3 102,2 102,3 102,1 102,5
pojišťovnictví a 103,2 100,0 100,4 100,0 100,5
b 105,4 104,3 104,6 104,3 101,5
podnikatelské a 103,2 98,7 100,3 99,3 101,4
služby 4) b 103,9 104,2 104,0 104,3 102,4
a - předchozí měsíc = 100; b - stejné období předch. roku = 100
*) a - průměrné měsíční tempo v roce; b - průměr od počátku roku
1) Vyjadřuje rovněž změnu vahové struktury běžného měsíce.
2) Předběžné údaje; definitivní po uplynutí čtvrtletí (45. kalendářní den).
3) Agreguje indexy cen nákladní dopravy, spojových výkonů, peněžnictví, pojišťovnictví, ostatních podnikatelských služeb a cen stočného.
4) Zahrnuje oddíly SKP: 70-služby v oblasti nemovitostí, 71- pronájem strojů bez obsluhy, 72-zpracování dat a 74-jiné podnikatelské služby.
Pramen: Český statistický úřad, odbor cen

Předpověď vývoje v ekonomicky vyspělých zemích (meziroční změny v %)
Spotřebitelské Předpověď Producentské ceny spotřebitelských cen ceny
poslední údaj před rokem 2003 2004 poslední údaj před rokem
Austrálie +3,0 Q4 +3,1 +2,7 +2,9 +1,6 Q4 -0,7
Belgie +1,7 Ú +2,6 +1,3 +1,5 +1,1 L -1,6
Británie +2,9 L +1,3 +2,6 +2,5 +1,6 Ú -0,2
Dánsko +2,9 Ú +2,5 +2,1 +1,9 +1,3 L +0,6
Francie +2,0 L +2,2 +1,5 +1,4 +2,1 L -1,1
Itálie +2,6 Ú +2,3 +2,3 +2,0 +1,5 P -1,3
Japonsko -0,4 L -1,4 -0,6 -0,5 -1,0 L* -2,7
Kanada +4,5 L +1,3 +2,8 +2,3 +2,0 L -1,1
Německo +1,3 Ú +1,8 +1,0 +1,1 +1,2 L +0,2
Nizozemsko +2,7 Ú +3,7 +2,5 +2,2 +4,3 L -1,9
Rakousko +1,7 L +2,1 +1,7 +1,5 +2,1 Ú -0,6
Španělsko +3,8 Ú +3,1 +3,0 +2,7 +2,6 L -0,5
Švédsko +2,8 L +2,9 +2,2 +2,1 -0,2 L -
Švýcarsko +0,9 Ú +0,6 +0,7 +1,0 -0,2 L -1,4
USA +2,6 L +1,1 +2,2 +1,9 +2,8 L -2,7
Eurozóna +2,3 Ú +2,5 +1,7 +1,6 +2,0 L -0,8
* revidované údaje; P - prosinec, L - leden, Ú - únor
Pramen: The Economist