Pět sebevražd upálením. I takový je začátek tohoto roku. Za celý loňský rok se upálili dva lidé. Podle psychologů není vyloučeno, že poslední případy mohou být inspirovány činy, které se staly před několika týdny. Jeden z lidí odůvodnil sebevraždu špatnou atmosférou ve společnosti, politické motivy se však prokazují jen těžko.
V Plzni se v noci na včerejšek polil benzínem a zapálil jednadvacetiletý vysokoškolák, v Praze udělal totéž dvaatřicetiletý muž. Student v Plzni zemřel na místě, muž z Prahy skončil v kritickém stavu v nemocnici.
Počátkem března se na Václavském náměstí upálil devatenáctiletý student střední školy, o pár dní později ho následoval jednadvacetiletý muž v Poličce na Svitavsku a poté i mladá žena, která se upálila na hřbitově v Brně.
Mezi jednotlivými případy zatím nebyla prokázána souvislost. Zejména první oběť - mladík, který se zapálil v centru Prahy v místech, kde se v roce 1969 polil hořlavinou Jan Palach - vyvolala otázky, zda čin nesouvisí s politickou atmosférou v zemi.
Psychologové připouštějí, že se čtyři poslední sebevrahové mohli devatenáctiletým studentem inspirovat. "Možná že je tu určitý vliv vzoru. Věnovala se tomu větší publicita," říká Slávka Fránková, která vyučuje psychologii na pražské Filozofické fakultě.
Zatím se však nepodařilo rozluštit ani to, do jaké míry u sebevrahů nad "celospolečenskými problémy" převážily osobní těžkosti. Dva sebevrahové nechali dopis na rozloučenou, v nichž tvrdili: motivem je nespokojnost se současným stavem světa. "Tak to popisuje v dopise, který po sobě zanechal," řekl plzeňský policejní mluvčí Petr Kovář o studentovi, který se upálil v noci na včerejšek.
Čin studenta druhého ročníku pedagogické fakulty šokoval spolužáky i vedení univerzity. "Je to tragédie především pro jeho rodiče. Chápu, že mnohý z nás může být nespokojen se stavem světa, ale sebevražda není řešením," reagoval rektor Západočeské univerzity Zdeněk Vostracký.
Dopis na rozloučenou s podobným obsahem napsal i první sebevrah, devatenáctiletý středoškolák. Bezprostředně po jeho činu však vyšlo najevo, že měl i osobní problémy a navíc ho vyšetřovala policie. Zapletl se totiž s takzvanými darkery, lidmi, kteří úmyslně zkratují vysoké napětí.
Muž, který se pokusil upálit včera u jedné benzinové stanice v Praze, se podle informací agentury ČTK léčil na psychiatrii. Rovněž mladík z Poličky na Svitavsku podle dostupných údajů zřejmě trpěl duševní chorobou.
Upálení je podle psychologů nejviditelnější formou sebevraždy. "Je to mimořádný způsob smrti. Když budu cynik, tak má větší šanci, že zaujme, než když se člověk oběsí nebo utopí," říká Jiří Šípek z katedry psychologie pražské Filozofické fakulty.
Sebevražd v posledních deseti letech neustále přibývá. Zatímco v roce 1993 se zabilo 938 lidí, loni to bylo už 1489 osob. Podle ČTK přitom volí dobrovolnou smrt stále více mladých lidí do osmnácti let. V přepočtu na sto tisíc obyvatel stoupl za deset let počet sebevražd v této věkové skupině z čísla 2,7 na 6,8.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist