Čtveřice zemí navrhuje, aby unie více spolupracovala ve zbrojení

Čtveřice zemí navrhuje, aby unie více spolupracovala ve zbrojení

/od našeho zpravodaje/

Válka v Iráku přiměla evropské politiky uvažovat o vytvoření jakési nové vojenské aliance. Za iniciativou stojí Francie, Německo, Lucembursko a Belgie.
Čtyřka zemí tvrdí, že EU nemohla vzdorovat americkému útoku na Irák kvůli své neschopnosti být z vojenského hlediska mocenskou silou. Větší investice do armády a hlubší propojení ozbrojených sil na kontinentu by prý mohlo tento deficit odstranit.
"EU nemá ambice někde válčit. Je ale nutné, aby se armády jednotlivých zemí budovaly efektivně a mohly se uplatnit při zajištění světové bezpečnosti," uvedl pro Hospodářské noviny předseda Evropského parlamentu Pat Cox, který více aktivity "čtyřky" kolem nové vojenské aliance nechtěl komentovat.

Náskok Spojených států

Experti tvrdí, že zatímco USA mají jasnou vojenskou doktrínu, která říká, že americká armáda musí zvládnout dva regionální konflikty současně, EU dává sotva dohromady síly pro mírové mise. Nová "Rumsfeldova doktrína" spolu s téměř 400 miliardami dolarů, které letos dostane resort obrany navíc, přinese americké armádě další modernizaci.
Tím USA získají ve vojenské sféře ještě větší náskok před spojenci v Evropě. "Iniciativa čtyřky má alarmovat EU, že se už několik let mluví o větší efektivitě při vytváření společných sil, ale dělá se jen málo. Zbrojní průmysl vázne a orientuje se na civilní sféru a export do USA a Asie. Výdaje na obranu klesají. V Německu a Španělsku na hrozivé jedno procento HDP. Když se to nezmění, tak nemá cenu snít o silné politické roli EU ve světové bezpečnosti," řekl Hospodářským novinám diplomatický zdroj z belgického ministerstva zahraničí.
Pozorovatelé se přou o to, co nového může "evropská aliance" přinést. Navíc ve chvíli, kdy ji plánuje čtyřka největších oponentů amerického útoku na Irák.
Bez Británie je podle znalců každá obranná iniciativa v Evropě mrtvá.
Německo, Francie, Belgie a Lucembursko se přitom snaží získat na svou stranu další státy a na 29. dubna plánují summit, o němž by na začátku května informovaly i desítku vstupujících států.

Společné jednotky se šedesáti tisíci muži

Úřad představitele zahraniční a bezpečnostní politiky EU Javiera Solany zatím s komentářem vyčkává. Unie bude mít podle něj v polovině roku 2003 společné jednotky s počtem 60 tisíc vojáků, 400 letounů a desítek lodí a přepravních prostředků. Bude tak vybavena pro mírové mise na stabilizaci krizových oblastí.
Společná armáda EU však bude vytvořena ze zdrojů, které mají evropské státy většinou integrovány v NATO. Čtyřka států tak chce výzvami k "nové alianci" údajně nastartovat hlavně vytvoření moderně vyzbrojených jednotek, které by na NATO a tím i Spojených státech nebyly tak technologicky závislé.
"Především Německo a Francie chtějí vytvořit jednotnou zbrojní agenturu, jež by efektivně využila omezené zdroje na nákup zbraní. Nedá se říct, že by čtyřka zemí přímo reagovala na válku v Iráku nebo šla proti NATO. Myšlenka na silné propojení evropského zbrojního průmyslu zrála dlouho a teď začíná ožívat," uvedl pro Hospodářské noviny ředitel Centra evropské politiky John Palmer.
Upozornil na to, že prvním impulsem bylo nedávné vytvoření britsko-francouzsko-španělského konsorcia EADS (Evropská agentura pro obranu a vesmír), které je druhým největším výrobcem zbraní na světě. EADS má v portfoliu firmy vyrábějící Airbusy, vrtulníky Eurocopter, stíhačky Eurofighter, rakety Ariane, satelity Astra nebo řízené střely Meteor.