Slovensko: podle odborníků daňová zátěž díky reformě neklesne
Slovenský ministr financí Ivan Mikloš navrhuje dvacetiprocentní rovnou daň. Pro mnohé je to revoluční návrh, srovnatelný nanejvýš s třináctiprocentní rovnou daní v Rusku. Znamená to tedy, že se na Slovensku daně prudce sníží a tamní rozpočet přijde o valnou část daňových příjmů?
Odpověď na obě otázky zní, možná poněkud překvapivě: ne. Reforma sice sníží přímé zdanění, tedy zdanění mezd a zisků, jenže podstatně vzrostou daně nepřímé. Podle tvůrců reformy je to spravedlivější. Proč daní penalizovat vyšší příjmové skupiny? Slovenská daň z příjmů fyzických osob má dnes rozpětí od deseti pro nejnižší příjmy po 38 procent pro příjmy nejvyšší. Ať daně platí radši ten, kdo nejvíce spotřebovává, říkají lidé kolem Mikloše.
Daň z přidané hodnoty se tím pádem sjednotí poblíž současné vyšší sazby (stejně jako u nás činí 22 procent). Prudce vzrostou spotřební daně na paliva a tabák. Celkové daňové zatížení se tím nejspíš lehce zvýší. Nepomůže ani zrušení daní dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Koneckonců výnosy z těchto daní jsou minimální.
Zvýšení daňového zatížení lze vysledovat i na očekávaných dopadech na státní rozpočet. Daňová reforma je ministerstvem koncipována jako fiskálně neutrální. Avšak například podle hlavního ekonoma Slovenské spořitelny Martina Barta přinese rozpočtu hned v prvním roce sedm až osm miliard navíc.
Barto vypracoval spolu s kolegy pod hlavičkou Asociace ekonomů Slovenska konkurenční návrh: "Jako fiskálně neutrální nám vychází sazba rovné daně ve výši 16 procent a devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty." Pro svůj návrh již asociace shání hlasy poslanců. "Opatrnosti Mikloše se ale nedivím. Rozpočet je napjatý a vláda má přitom za cíl stlačit schodek do roku 2006 do rámce maastrichtských kritérií."
Bartův návrh by přitom nemusel rozpočet příliš zatížit. Počítá totiž s tím, že po prvotním výpadku příjmů v prvním roce nové daňové soustavy se začnou prosazovat vedlejší pozitivní efekty. Jedná se především o příliv nových investic. Šestnáctiprocentní daň z příjmů právnických osob by totiž byla v centru Evropy nejnižší.
