Slovensko, kde jako v jediné zemi ve střední Evropě vládne koalice složená výhradně z pravicových stran, se podle hlavního ekonoma bratislavské pobočky ING Bank Jána Tótha pustilo do velice odvážné reformy. I díky ní se nyní považuje za "bezpečný přístav" pro zahraniční investory.

hn: Slovensko se dočkalo vydatnějšího přílivu zahraničních investic až v roce 2000. Co bylo příčinou?

Základní podmínky vytvořil pád Mečiarovy vlády, po které koncem roku 1998 nastoupil kabinet Mikuláše Dzurindy. Ten se snažil otevřít slovenský trh pro zahraniční investice. Pochopitelně, určitou dobu trvá, než se zpracuje podnikatelský záměr, než investor vyhodnotí, že země je pro jeho projekt bezpečná. Někteří investoři vyčkávali, zda se k moci znovu nedostane Mečiar, který by znovu táhl Slovensko do východní Evropy, nikoli na Západ.
V první fázi šel kapitál hlavně do existujících podniků, jako například US Steel či Volkswagen. Většina stávajících podniků získala zahraničního majitele. Dá se říci, že to byla jakási druhá vlna privatizace, kdy prvotní privatizátoři prodávali svůj majetek zahraničním vlastníkům. Nyní přichází fáze, kdy vzniknou projekty "na zelené louce". V prvé řadě je to obrovská investice Peugeotu v Trnavě v hodnotě 700 miliónů eur.

hn: Zdá se tedy, že Slovensko začíná být vážným konkurentem ostatních středoevropských zemí v soutěži o přímé investice.

Pokud jde o vytváření podmínek pro investory, určitě tomu tak je. Dokonce bych řekl, že naše země nyní vytváří pro tento kapitál nejatraktivnější prostor. Pokud ale jde o objem přímých investic, pak zdaleka nedosahujeme úrovně České republiky.

hn: Proč se domníváte, že Slovensko je nyní nejpřitažlivější?

Hlavním příznivým faktorem je cena práce. Slovenské náklady jsou dvacet procent pod průměrem středoevropské čtyřky. Mezi Slovenskem a sousedními zeměmi tedy existuje obrovská mezera. Kromě toho, můžeme nabídnout také nejlevnější fixní aktiva - budovy, pozemky.
Rád bych připomněl další faktor. Podle mne je současná vláda v Bratislavě ve střední Evropě zřejmě nejsilněji proreformně naladěna. Poprvé je u moci pravicová koalice, ve které nejsou zastoupeny levicové, či postkomunistické strany. Vzájemná komunikace ve vládě pak je - pokud jde o hospodářská témata - mnohem jednodušší.

hn Slovensko vzbudilo v zahraničí pozornost návrhem na zavedení jednotné dvacetiprocentní daně.

Daňová reforma je podle mého názoru ještě důležitější než reforma penzijní. Politici z vládní koalice často kritizují, že navrhovaných dvacet procent je stále příliš mnoho a že by se mohlo se jít ještě dále - na patnáct či šestnáct procent. Všeobecně lze říci, že koalice reformu podporuje, byť maďarští partneři mají určité námitky k dvacetiprocentní DPH, neboť zastupují převážně agrární oblasti na jihu země. Odbory jsou jednoznačně proti, stejně tak levicová opozice. A Mečiarovo HZDS se tváří, že s ní nesouhlasí.