Oběti nacismu, oběti komunismu

Oběti nacismu, oběti komunismu

V květnu vzpomínáme na skončení druhé světové války v Evropě a připomínáme si všechny padlé v boji proti nacismu, a to bez ohledu na jejich stranickou příslušnost.
Květen má ovšem i jiná výročí. V tomto měsíci vznikla v roce 1921 Komunistická strana Československa. V letošním květnu naši současní komunisté vystupují z politické izolace, do které se dostali po roce 1989. Jsou třetí, někdy snad i druhou nejoblíbenější politickou stranou. S jejich hlasy musí počítat každý politik, který chce v Parlamentu něco prosadit. Přitom existuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu. Ale byly v té době nějaké zločiny komunismu, když za ně nebyl prakticky nikdo odsouzen?
Připomenu jen ty nejznámější, které se vážou ke květnu. Už v květnu 1948 byl zatčen generál Heliodor Píka, velitel československé vojenské mise v Moskvě v roce 1941. Poprvé v dějinách našeho soudnictví byl udělen trest smrti, aniž by před soudem stál jediný svědek. Poprvé, ale ne naposledy.
Před Prvním májem 1949 měl být "izolován" slovenský partyzánský velitel Viliam Žingor. Mezi jeho zločiny patřil ten největší: vystoupil z komunistické strany. Utekl opět do hor, ale nakonec ho chytili. Státní bezpečnost kolem něj zkonstruovala "nebezpečnou protistátní skupinu".
V procesu s ní pak byly nad osmi lidmi vyneseny tři rozsudky smrti a uděleny dva doživotní tresty. V souvisejících procesech bylo odsouzeno dalších 142 osob. Pouze tři slovenští partyzánští velitelé a komisaři se nestali oběťmi nezákonných procesů!
Komunisté pozavírali lídry Květnového povstání. Označili je za agenty gestapa a západních špionážních center. Vojenský velitel Prahy Karel Kutlvašr byl odsouzen k doživotí. Ven se dostal až na amnestii v roce 1960. Vězněn byl i zástupce komunistů v revoluční České národní radě Josef Smrkovský.
Posledního května 1950 začal proces s Miladou Horákovou, která byla obviněna ze "záškodnického spiknutí". V sérii procesů bylo odsouzeno 639 osob k celkem 7850 letům vězení. Padlo také 10 trestů smrti a 52 doživotních trestů.
Funkcionářka národně socialistické strany, která se od roku 1939 aktivně zapojila do protinacistického odboje, kde byla členkou Petičního výboru "Věrni zůstaneme", přežila gestapácké výslechy i nacistické věznění, aby se stala obětí komunistického režimu.
Nezákonně popravováni a zavíráni byli lidé ze západního i východního odboje, partyzáni a povstalci. Českoslovenští komunisté se vražděním hrdinů druhého odboje přiřadili po bok německých nacistů. Zatímco však nacisté likvidovali nepřátele nacistického Německa, komunistický režim vyvražďoval naše národní hrdiny.
Ke květnu se vážou i jiná výročí: devátého v roce 1948 byla vyhlášena ústava, která zaručovala občanská práva jako soukromé vlastnictví podniků do 50 zaměstnanců a soukromé vlastnictví zemědělců do výměry 50 hektarů. Komunisté v dalších letech soustavně tuto svoji vlastní ústavu porušovali. Včetně její proklamace o "nedotknutelnosti úspor nabytých prací". Posledního května 1953 byla vyhlášena měnová reforma, která o úspory oloupila všechny občany.
Ale to už je padesát let. Dnes je KSČM demokratickou stranou, která se snaží rehabilitovat ty správné myšlenky Marxe a Engelse. A na prvomájový mítink si zve soudruhy z Kuby, Číny a Severní Koreje. Ze zemí, kde komunistický režim dosud vládne a páše zločiny.
Květen má skutečně různá výročí. Oběti nacismu si v něm připomínáme pravidelně, oběti komunismu jen zřídka. I proto vyhlásila Konfederace politických vězňů květen za Měsíc obětí komunismu.
Autor je technikem ve spojích a publicistou

Komunisté se vražděním představitelů druhého odboje přiřadili po bok nacistů. Jen místo nepřátel likvidovali národní hrdiny.