Úroky ve čtvrtek snížila centrální banka ve Velké Británii, po dlouhé době v tomto směru vykročili v Polsku, čtvrt procentního bodu z repo sazby ubrala ve středu i naše ČNB, peníze nedávno zlevňovala kanadská, švýcarská i Evropská centrální banka. Jedinou významnou výjimkou, kromě velmi specifického Japonska, kde se úroky teprve odlepují od nuly, jsou nyní Spojené státy americké. Tamní Fed se rozhodl nechat úrok, za který půjčuje bankám, v pásmu mezi 4,25 a 4,5 procenta. Proč si Amerika na rozdíl od dalších vyspělých zemí nemůže dovolit snížit úrokovou zátěž, když by to zmírnilo dopady očekávaného zpomalení světové i americké ekonomiky? Proč Fed váhá, když si tím okamžitě vysloužil další ostrý útok prezidenta Donalda Trumpa?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co Trump šéfovi Fedu vyčítá?
  • Proč šéf americké centrální banky hned 22krát řekl slovo „vyčkat“?
  • Proč ani horší výhled ekonomiky není za mořem zatím dostatečný důvod pro nižší úroky?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.