Česko má pro nižší sazby nejlepší výchozí pozici, ty ale zůstávají na 3,5 procenta

Vlády chtějí od centrálních bank nižší sazby, ale počínají si tak, že banky nemají jinou možnost než je držet nahoře. Tlak na centrální banku vidíme dnes především v USA. Donald Trump chce po Fedu, aby šel se sazbami dolů mnohem rychleji. Podobná otázka je aktuální i u nás, ale jak v USA, tak v Česku je klíčová aktivita především na straně vlády.

ČNB naposledy snížila sazby na stávajících 3,5 procenta začátkem května. Od té doby čeští centrální bankéři drží hlavní dvoutýdenní repo sazbu neměnnou. A čtvrteční jednomyslné hlasování bankovní rady naznačilo, že si na další uvolňování měnové politiky budeme muset počkat. Důvodem je inflace. Ta se předběžně v červenci sice snížila na 2,7 procenta, ale stále zůstává poměrně vysoko nad dvouprocentním inflačním cílem. To v praxi znamená, že ČNB bude nejspíš držet sazby na stávající úrovni i v dalších měsících. Úroky hypoték a dalších úvěrových produktů budou tedy klesat jen velmi pomalu a jen v rámci konkurenčního boje.

V rámci zemí V4 jsme na tom však daleko nejlépe. Zatímco Polsko čelí inflaci na úrovni 4,1 procenta a Slovensko 4,3 procenta, v Maďarsku jdou ceny nahoru tempem 4,6 procenta. V případě sazeb je situace podobná. Nejvyšší sazby mají v Maďarsku, a sice 6,5 procenta, následují Poláci s pěti procenty a my se 3,5 procenta. Na Slovensku o sazbách rozhoduje ECB, takže hovoříme o dvou procentech.

Nejlépe jsme na tom i v oblasti zadlužení. Zatímco Maďarsko má veřejný dluh vůči HDP na úrovni 70 procent, Slovensko lehce nad 59 procenty, Polsko téměř 56 procent, tak my jsme pod 45 procenty. Tato data vedou k úvaze o tom, že první, kdo by mohl rázněji snížit sazby, je právě ČNB, zatím k tomu ale nepřistoupila.

Podobně jako Fedu se ani ČNB nechce jít se sazbou dolů nikterak rychle. Silná koruna je protiinflační faktor, ale nestačí to. Na řadě je vláda a její výdaje. Střídmost v této oblasti by byla pádným protiinflačním argumentem a uvolnila by ruce ČNB, která by pak mohla sazby snižovat. To by vedlo mimo jiné k nižším úrokům z úvěrů, a tedy k nižším nákladům například na investice. Klíč má nakonec tedy v rukou spíše vláda než ČNB.