Věda má být opět bita - vláda hledá úspory

Méně peněz na výzkum - to je cesta do třetího světa, míní renomovaní vědci a zástupci vysokých škol
Vysoké školy a vědecké instituce, které se zabývají vědou a výzkumem, dostávají každý rok od vlády slib: v příštím rozpočtu vám vyhradíme peněz víc. Když se ale rozpočet sestavuje, je to právě věda a výzkum, které přijdou zkrátka.
Letos se to stalo znovu.
Ministerstvo financí, které hledá cestu, jak snížit schodek státního rozpočtu, navrhlo vzít vědě a výzkumu téměř čtyři miliardy korun.
Tentokrát se ovšem vědců zastala ministryně školství Petra Buzková a vicepremiér pro vědu Petr Mareš. Zatímco Buzková se snaží (s tichou podporou premiéra Vladimíra Špidly) vymoci vysokým školám dalších 5,2 miliardy korun, Mareš je připraven opustit své křeslo, pokud bude i příští rok věda držena zkrátka.
"Odstoupil bych. Pro mě je to zcela nepřijatelné," řekl Mareš. "Znamenalo by to zmrazení mezinárodní spolupráce v této oblasti, v zásadě i likvidaci rozvoje výzkumu a vývoje. V posledních letech se snažíme podpořit mladé vědce, a ani v tom bychom nemohli pokračovat," uvedl.
Česká věda se kromě nedostatku peněz potýká i s tím, že nadějní vědci odcházejí pracovat do zahraničí za lepší peníze, ale především tam míří za lepšími podmínkami v modernějších laboratořích.
Záměr ministerstva financí pořádně vyděsil ty, pro které je věda běžnou prací. "Pokud peníze nebudou, budeme moci jen bezmocně přihlížet tomu, jak státy Evropské unie zkvalitňují podmínky pro práci svých vědeckých pracovníků a naši mladí vědci unikají především do USA," podotkl například šéf Grantové agentury Josef Syka.
Jeho agentura letos rozdělila mezi vědce 1,2 miliardy korun. "Platíme z toho zhruba šestnáct set projektů ze všech oblastí, které vás napadnou. Například výzkum mozku, srdečních a virových onemocněních," vypočítává Syka. "Pokud bychom příští rok nedostali víc peněz, znamenalo by to zastavit řadu projektů, o nichž jsme si mysleli, že budeme schopni podpořit."
V Česku šlo letos na vědu 0,58 procenta hrubého domácího produktu. To je téměř o polovinu méně, než je běžné v zemích Evropské unie. Vláda - jak premiéra Miloše Zemana, tak Vladimíra Špidly - už pět let slibuje, že na vědu půjde 0,7 procenta HDP - ale slib neplní. Kabinetu to naposledy ve své hodnotící zprávě připomněla i Evropská komise. Komisaři napsali: "Pro další rozvoj výzkumu a vývoje je klíčové, aby rostly výdaje na tuto oblast. Současný podíl na HDP je poměrně nízký."
Rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška s jejich verdiktem souhlasí. "Podíl je velmi nízký. A pokud v příštím roce vědě ještě ubereme, pošleme tím Česko na cestu do třetího světa. Pasovali bychom se na stát, který musí vědecké výsledky dovážet, který nemá co nabídnout - leda levnou pracovní sílu," míní Zlatuška.
Ministr financí Bohuslav Sobotka se hájí tím, že návrh úspor zatím není konečný, ale jde pouze o analýzy expertů.
"Věda a výzkum jsou důležitou prioritou, a pokud se vláda rozhodne, že to bude její priorita i v příštím období, pak je zřejmé, že úspory v této oblasti budou nižší než jinde," řekl. "Nicméně my máme odpovědnost, aby se deficit veřejných rozpočtů snižoval."
Proč ale brát zrovna vědě? Rektor Zlatuška míní, že je to pro politiky nejméně bolestivé. "Vždycky je jednoduší vzít vědě, protože vědci se neseberou a nepůjdou do ulic. Politici se víc bojí sahat na peníze, které jdou "pracujícím", protože to by stálo voličské hlasy. Tak raději projíme budoucnost."
Také ministryně školství Buzková tvrdí: pokud opět vezmeme peníze vědě, dopady nepocítíme jen v roce 2004. "Věda přijde o daleko víc, než že státní rozpočet ušetří 3,8 miliardy korun," míní Buzková.