Školy se neotevřou, hrozí učitelé

Školy se neotevřou, hrozí učitelé

Vláda musí řešit další problém. Školy zůstanou 1. září zavřené, jestliže se kabinet Vladimíra Špidly nedohodne se zástupci Českomoravského odborového svazu, který sdružuje asi jednu třetinu školských zaměstnanců. Ti požadují, aby se příjmy kantorů zvýšily na sto třicet procent průměrné mzdy, a vláda na učitelské platy vyčlenila deset miliard korun.
Ministerstvo financí zatím nepočítá s tím, že by celou požadovanou částku uvolnilo. Na zavedení plánovaného šestnácti-třídního platového systému chce vyčlenit jen pět miliard korun. Školští odboráři upozorňují, že tím se platy mnoha učitelů sníží.
Ministryně školství Petra Buzková věří, že vláda požadavky školských odborářů splní. Kromě toho chystá její ministerstvo změnu ve financování, která by měla přinést plné využití kapacity škol a zrušení těch nepotřebných. Ušetřené peníze by pak mohly být použity na zvýšení učitelských platů.
Učitelé si loni vydělali průměrně 16 340 korun. Vychovatelka v mateřské škole přitom brala 13 300 korun. Učitel na základní škole měl plat 16 600 korun, jeho středoškolský kolega vydělal za měsíc 17 200 korun. Kantoři na gymnáziích a středních odborných učilištích berou v průměru 19 000 korun. Pedagogové na vyšších odborných školách mají 19 700 korun.
Jestliže se odboráři s vládou dohodnou, stávka se neuskuteční. Nebudou-li jejich požadavky splněny, školy můžou zůstat zavřené i několik dní.
Místopředseda školských odborů Jiří Valenta uvedl, že tímto krokem nemají v úmyslu poškozovat děti nebo rodiče. Podle něj je to právě koaliční vláda, která poškozuje vzdělávací systém nedostatečným financováním.
Zástupci krajů a obcí, které jsou zřizovateli škol, většinou nespokojenost kantorů chápou. Jejich rozhodnutí ale považují za ukvapené. Obávají se zejména komplikací, které by protest způsobil rodičům školáků, kteří by v případě stávky zůstali doma. Věří, že se učitelé s vládou během prázdnin dohodnou a stávka se nakonec neuskuteční.
Od roku 1989 se učitelé základních a středních škol odhodlali ke stávkám několikrát. V roce 1992 se na některých gymnáziích a středních školách uskutečnila varovná stávka během jedné vyučovací hodiny.
O tři roky později vyhrožoval stávkou Českomoravský odborový svaz. Veřejný protest se nakonec neuskutečnil.
K největší řetězové stávce, do které se zapojily všechny okresy, došlo v roce 1997.
Proti důsledkům, které plynou z plánované reformy veřejných financí neprotestují jen učitelé. Do stávkové pohotovosti jako první vstoupil před třemi týdny Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Po něm následovaly školské odbory a Lékařský odborový klub. V minulém týdnu se připojili rovněž knihovníci a pracovníci kultury a ochrany přírody.