Malé evropské firmy opouštějí evropské burzy

Malé evropské firmy opouštějí evropské burzy

Ve zlatých dobách konce 90. let se stovky malých evropských firem, z nichž mnoho vlastnily rodiny jejich zakladatelů, pustily do velkého dobrodružství: prodávat akcie investorům a zaregistrovat se na jejich burzách. Dnes se řada z nich rozhoduje, že mají dost. Pod dvojím tlakem pravidel o zveřejňování podnikových financí a nízkých cen akcií se z burz odhlašují a přecházejí zpět do soukromého vlastnictví.
V nadšených letech 1996 - 2000 šlo jen v Itálii na burzu sto pětatřicet společností. Během prvních čtyř měsíců tohoto roku naopak 11 firem z milánské Borsa Italiana zmizelo. Pokud tento trend vydrží po celý rok, bude celkově 33 dekótovaných firem o třetinu převyšovat 21 za rok 2001, o pouhých 13 v loňském roce nemluvě. Podobně frankfurtskou Deutsche Börse opustilo sedm firem; tato čísla jsou o to výmluvnější, že letos se ani v Miláně, ani ve Frankfurtu neobjevila ani jedna nová akciová společnost.
V mnoha případech je výkup akcií atraktivní díky tomu, co jinak obchodníky straší, tedy nízkým cenám akcií. Vlastníci malých podniků, jejichž vlastníci šli na burzu teprve před několika desítkami měsíců, nyní mohou své firmy vykoupit za ceny podstatně nižší. Právě proto analytici očekávají v celé Evropě ještě mnoho případů, kdy akcie skoupí současné vedení, i když to pro ně znamená riziko v podobě ztráty možnosti financování pomocí vydávání nových akcií. "Budou se obracet na banky, které jsou ale při půjčování peněz stále opatrnější," říká Giovanni Tamburi, burzovní analytik a konzultant firmy Tamburi & Associati.
Na malé firmy tlačí konkurence větších evropských společností, vysoké ceny a regulační opatření. Čím menší firma, tím silněji pociťuje vysoké náklady spojené s účastí na burze, zejména v případě, že nedokáže přitáhnout mnoho investorů. Tyto firmy také mají příliš málo peněz a zkušeností, než aby mohly účinně konkurovat větším konkurentům. Mnoho italských firem například nedělá téměř nic pro propagaci své obchodní strategie, zatímco jiné nemají v kanceláři nikoho, kdo by ovládal angličtinu (takže si kupříkladu musejí nechat překládat důležité materiály na poslední chvíli externě).
"Jsme na trhu šest let a s výjimkou bouřlivé první sezóny o nás žádný zájem není," říká Dardanio Manuli z Manuli Rubber Industries, milánského výrobce gumových a kovových součástí pro automobilový a ropný průmysl. Jeho společnost plánuje odchod z burzy na konci června. Mezi dalšími firmami, které opouštějí akciové trhy, jsou například italský výrobce hliníku Saiag SpA a belgický výrobce stavebních materiálů Koramic.