Evropa si zvykla: vždy to nějak dopadne

Evropa si zvykla: vždy to nějak dopadne

"Ještě deset dní," vzdychá spolupracovnice aténského ministerstva tisku, "a budeme to konečně mít za sebou". U konce bude řecké předsednictví Evropské unii, které stresovalo nejen organizátory, ale také ty, kteří byli organizováni. "Několikrát jsme byli na pokraji kolapsu," přiznává vyslanec jedné evropské země v řecké metropoli. "Proč vlastně Řekové dělají vše na poslední chvíli?" ptá se nechápavě.
Práce přitom měli nakonec více, než se původně čekalo. Ještě začátkem roku chovaná naděje, že se další půlrok obejde bez velkých kontroverzí, se nenaplnila.
Válka v Iráku v unii způsobila velké rozkoly, spor vyžadoval od řeckého premiéra Kostase Simitise a jeho ministra zahraničí Jorgose Papandreoue rozvahu a diplomatický takt - tedy vlastnosti, které oba dva naštěstí mají.
"Nezávisle na málo přesvědčivém výsledku krizi "skvěle" zvládl především Papandreou," míní jeden z bruselských korespondentů. Dokonce tak dobře, že jeho jméno někteří v Bruselu zmiňují v souvislosti s funkcí budoucího ministra zahraničí EU.
Nyní přichází konec řeckého předsednictví, summit na poloostrově Chalkidiki, sto kilometrů od Atén. Nejen, že se tento název dá vyslovit jen s obtížemi, komplikovaná je i cesta sem.
Argument, že to odradí demonstranty, však zároveň budí háklivé protokolární otázky: Kteří členové delegací mohou letět helikoptérami, kteří pojedou autobusem?

Však my to vždycky nějak stihneme

Teprve před dvěma měsíci bylo konečně jasné, kde se zasedání rady bude konat. "Jiní to už určují rok dopředu," diví se jeden britský diplomat. Hotelový komplex Porto Carras, kde koncem tohoto týdne budou šéfové jednotlivých vlád pobývat i zasedat, zatím připomíná staveniště. Všude se piluje či vrtá.
"Žádné strachy, včas to zvládneme," uklidňuje jeden řecký diplomat své skeptické evropské kolegy. "Koneckonců jsme to stihli vždycky," dodává.
To je sice pravda, je však třeba se zeptat: proč je to všechno na poslední chvíli. "Když se začne moc brzo, snáze dojde k chybám a plýtvá se silou," vysvětluje jeden z organizátorů summitu.
Jako by jim byl průběh podle plánu příliš nudný, měnili Řekové často věci v poslední minutě: dlouho zamluvené kongresové prostory byly z neznámých důvodů krátkodobě přesunuty, v jednom případě dokonce změnili hotel, v němž měly delegace spát, jen dva dny před příjezdem.

Chaos je řecké slovo

I tak však zřejmě všechno proběhne hladce. Jeden německý diplomat se za posledních šest měsíců v Aténách naučil jednomu: "Když potřebuješ do osmačtyřiceti hodin zorganizovat velkou akci, najmi si Řeka!"
Chaos je řecké slovo a organizace kupodivu také. Improvizace naopak ne. To je zvláštní, protože to Řekové ovládají ze všeho nejlépe. A když není vše perfektní, což se může stát, pak na všechny starosti nechá zapomenout doslovná řecká pohostinnost a slunce.
Jorgos Papandreou tak minulý měsíc nečekaně své pozvané evropské kolegy namísto do antické Olympie vzal na Rhodos a odtud pětihodinovou jízdou lodí na ostrůvek Kastellorizo, kde bydlí dvě stě lidí. Mnozí diplomaté kroutili hlavou: bláznivý nápad.
Při pohledu na lesknoucí se moře pak jeden z evropských ministrů zahraničí učinil výstižný závěr: "No jo, Řekové - nejdříve všechno obrátí vzhůru nohama, ale pak se to vždycky nějak povede a všichni se cítí dobře."