Jeho verdikt z jiné kauzy zároveň praví, že některá pravidla pozitivní diskriminace menšin jsou protiústavní.
Nejvyšší soud naposledy tyto otázky řešil před pětadvaceti lety.
Soud v případě právnické fakulty Michiganské univerzity rozhodl, že rasová rozmanitost studentů je v zájmu státu, a proto ospravedlňuje, že univerzita ji při přijímání na fakultu bere v úvahu.
Většina soudců se odvolala na vlastní rozhodnutí z roku 1978, které zamítlo kvóty, ale umožnilo brát při přijímání studentů jako faktor jejich rasu.
Nejvyšší soud ale zároveň zrušil pravidla pro přijímání studentů na bakalářské studium na stejné univerzitě, které dávalo černochům, hispáncům a indiánům automaticky 20 bodů navíc. V tomto případě soud došel k závěru, že taková pravidla porušují ústavu.
Při přijímání na právnickou fakultu Michiganské univerzity neplatí bodovací systém, ale škola usiluje o to, aby v každé třídě bylo mezi deseti až sedmnácti procenty příslušníků menšin.
Obě rozhodnutí budou mít vliv na podobu programů pomáhajících příslušníkům menšin studovat na státních i soukromých univerzitách po celých USA.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
