Senát projedná tento týden novelu zákona o pobytu cizinců, která naoko vychází vstříc jak převažující právní úpravě platné v EU, tak některým kritickým připomínkám neziskových organizací. Novela prošla sněmovnou nejen bez povšimnutí médií, ale také bez valného zájmu poslanců. Většina z nich má ostatně na cizince názor formovaný médii: Dělají problémy, zneužívají náš sociální systém, je třeba, abychom na ně byli přísní.
Cizinci musejí o povolení k pobytu nad 90 dnů žádat a na základě žádosti každý rok pobyt prodlužovat. Součástí dokladů, jež musejí předkládat, je potvrzení o tom, že disponují požadovanými prostředky, tedy částkou vysoko překračující sto tisíc korun. Požadavek se týká i dětí, třebaže jen v poloviční výši.
Je sice pravdou, že místo výpisu z bankovního účtu (jehož doložení je formální) může žadatel předložit doklad o pravidelném příjmu od zaměstnavatele, velká část cizinců však pracuje v klasickém "švarcsystému". Jejich de facto zaměstnavatel tak za ně nemusí platit sociální a zdravotní pojištění a nevztahuje se na ně zákoník práce. Neplatí tak pro ně ani uvedené ustanovení, kterým pracovníci odboru rádi manipulují. Novela zmíněný formalistický požadavek nijak neřeší.
V platnosti nadále zůstává, že prodloužení povolení je vázáno na účel pobytu, jímž je konkrétní pracovní povolení pro určitého zaměstnavatele. Cizinec tak v rozporu s praxí platnou v EU (ale i naším zákoníkem práce) zůstává v řadě případů otrokem, který si musí nechat všechno líbit.
Co se týká podmínek k udělení trvalého pobytu, novela zachovává ustanovení, které činí jeho právní pozici dlouhodobě nejistou: povinnost nepřetržitého pobytu na vízum nad 90 dnů v délce deseti let. Do pobytu by se nově měla polovinou započítat i doba studia. Proč ale jen polovinou, když jde o lidi mladé, vzdělané, znalé jazyka, tedy s nejlepšími integračními předpoklady?
Taková praxe je v Evropě výjimkou. Komunitární právo směřuje ke lhůtě o poloviční délce a vstřícnosti vůči těm, u nichž předpokládá, že se stanou přínosem.
V České republice se méně lidí rodí, než umírá. Naším přirozeným zájmem je nahradit úbytek a stárnutí obyvatel přílivem cizinců. Měl by tedy být jen nastaven filtr, aby se k nám nedostávali ti, které u nás nechceme. Těm, o něž naopak stojíme, bychom měli podmínky co nejvíce usnadnit. Jinak půjdou o dům dál a my ostrouháme.
Ve čtrnácti zemích EU platí pro cizince v nich po jistou dobu žijící speciální právní úprava, která zohledňuje dobu jejich pobytu, popřípadě míru integrace do společnosti. U nás není v tomto směru ani náznak snahy.
Mezi u nás žijícími cizinci je množství odborníků, kteří potřebují k tomu, aby této zemi prospěli, jen vhodné klima, jež jim dá šanci k profesnímu a osobnímu růstu. Zmíněná novela však barikádu neodstraní, pouze ji opticky zmenší. Pokud tedy v Senátu nezabliká červené světélko.
Autor je publicistou

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist