Konvent jedná o ministrovi zahraničí unie
/od našeho zpravodaje/
V Konventu se rozhořela nová bitva o podobu Evropské unie. 105 zástupců současných i budoucích členů EU začalo jednat o třetí části unijní ústavy. Debata se točí kolem funkce ministra zahraničí Evropské unie a podílu většinového hlasování při společném rozhodování.
První dvě části ústavy předal prezident konventu Valéry Giscard d'Estaing summitu Evropské unie 21. června v řecké Soluni. Třetí a čtvrtou část ústavy má konvent připravit do konce července, aby v říjnu mohla začít o konečné podobě dokumentu mezivládní konference.
Největší rozepře vyvolal statut unijního ministerstva zahraničí. Giscard d'Estaing a šéf německé diplomacie Joschka Fischer totiž navrhli zřízení úřadu ministra zahraničí, který by byl nezávislý na Evropské komisi a měl by právo žádat hlasování pouhou kvalifikovanou většinou o návrzích, které by předkládal státům unie osobně.
Tím by se zadními vrátky částečně odbouralo právo veta ve společné zahraničí a bezpečnostní politice Evropské unie, což by potěšilo Německo, Francii a Belgii. Velká Británie a většina menších zemí unie, včetně České republiky, však na jednomyslnosti trvají.
"Francie se bojí, že její vliv v Evropské unii zeslábne. Nové členské státy mají více pochopení pro americkou zahraniční politiku. Paříž správně chápe, že prosazování jejích zájmů bude při jednomyslnosti těžší než v minulosti," uvedl Fraser Cameron z bruselského Centra evropské politiky (CEP).
V kuloárech se mezitím přetřásá, nakolik si chtěl ušít funkci ministra zahraničí na tělo Joschka Fischer, který patří mezi horké kandidáty na novou funkci. Na německé scéně se nejspíš schyluje k politické hře na nejvyšší úrovni. Kancléř Gerhard Schröder se podle magazínu Der Spiegel nechal slyšet, že chce v nové Evropské komisi, kterou unie sestaví na podzim 2004, ponechat Güntera Verheugena.
Příští Evropská komise však bude mít 25 komisařů. Každá členské země, včetně deseti nových, v ní bude mít pouze jednoho zástupce. Pokud by v komisi zasedl Verheugen, je nemožné, aby funkci ministra zahraničí zastával další Němec - Joschka Fischer. Der Spiegel vyvodil, že právě Verheugen by mohl být Schröderem nominován na unijního ministra zahraničí.
Verheugen byl do roku 1999 státním tajemníkem na německém ministerstvu zahraničí a šéfem diplomacie se nestal jen kvůli Joschkovi Fischerovi, který tento vládní post získal v roce 1998 během koaličního jednání o podobě kabinetu sociálních demokratů a Zelených. Německá vláda poté Verheugena vyslala do Bruselu, kde se stal komisařem Evropské unie pro rozšíření.
Evropská unie má pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku společný úřad i v současnosti. Od roku 1999 ho řídí bývalý generální tajemník NATO Javier Solana. Ten se údajně o další mandát nechce ucházet, jelikož se chce vrátit do španělské politiky.
Úřad vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, jak zní jeho celý dnešní název, má ale menší pravomoci, než mu přiznává budoucí unijní ústava. Ministr zahraničí by měl totiž v budoucnu řídit také agendu, kterou má nyní v pravomoci komisař unie pro zahraničí Chris Patten, což znamená i řízení 120 zastupitelských úřadů Evropské komise.
"Je otázkou, zda Fischer bude mít zájem o ministra zahraničí i ve chvíli, kdy bude součástí Evropské komise. Fischer vždy zdůrazňoval maximální samostatnost funkce na komisi a chtěl také zrušit právo veta členských států. Když bude všechno jinak, možná to ovlivní jeho rozhodování," říká Cameron.
Vedle Fischera a Verheugena se hovoří také o dalších kandidátech na unijního ministra zahraničí - šéfovi řecké diplomacie Jorgosu Papandreovi, který se osvědčil při řeckém předsednictví během irácké krize, a komisaři Chrisovi Pattenovi.
