/OD NAŠEHO ZPRAVODAJE/
Jsou-li někde dva Lotyši, budou tam tři politické strany, tvrdí místní vtip. I když pohnutou historii pobaltské republiky nahlíží sice většina obyvatel stejně jako překladatel českých knih žijící v přístavním městě Liepaja, Vinifreds Kraučis: "Zaplaťpánbůh, že jsme se vymanili z vlivu Ruska!", v pohledu do budoucnosti se liší.
Stejnou historickou zkušenost používají jako argument příznivci i odpůrci vstupu do Evropské unie.

Napjaté referendum

V červenci se podpora EU značně snížila. V referendu, které se koná 20. září, by podle jednoho průzkumu řeklo ano unii 52,3 procenta voličů, druhý přišel s číslem ještě nižším: jen 49,6 procenta.
"My jsme velcí euroskeptici," pokyvuje hlavou Juris Berže, průvodce po metropoli Rize. "Myslím, že hlavními důvody jsou předsudky. Předsudky, jak po vstupu zkrachují zemědělci, jak Lotyšsko ztratí národní identitu... Je to hlavně problém lidí s nižším vzděláním."

Strach z cen a nadvlády

Varis Kelpes se před pár lety s manželkou odstěhoval z Rigy na venkov. Nedávno si založili ekofarmu. "Říkám ne. V jednom svazu už jsme byli, tak proč se hned hnát do dalšího. A navíc, většina lidí má hrozně malé platy, a když se ještě zvednou ceny..."
Že všechno podraží, se obává také pracovnice informačního centra městečka Bauska Inese Turkupoleová.
"Něco je dobrého, něco míň. EU má složité zákony a předpisy." Zatím patří zhruba k patnácti procentům nerozhodnutých. Ale prý nakonec bude spíše hlasovat pro unii.
Pětadvacetiletý umělec z Rigy Arnis Baučus se původně sám díval na unii negativně. "Ale je to naše jediná možnost. Myslím, že když lidi teď říkají ne, je to určitá forma protestu. Proti tomu, jak se to na ně valí: Musíte jít k referendu, musíte volit ano. A taky asi moc nevědí, co mohou od unie individuálně očekávat. Nakonec tam ale stejně hodí ano."
Optimisty je většina z těch, kteří v unii věří. Neúspěch si nepřipouštějí.
"To bychom se vrátili zpátky na východ," říká jasně Kraučis, který momentálně pracuje na překladu Kunderovy Nesmrtelnosti. "Pro mě je to jasné. Já myslím hlavou. Ale hodně lidí myslí srdcem, a když nemají peníze... Chápu je. A vláda tomu moc nepomáhá. V poslední době dělá takové hlouposti v ekonomice a sociálních věcech! Připadá mi, jako by je platili z Ruska. Jinak si to teď nedovedu vysvětlit," dodává ironicky.

Dějiny okupace a svobody

"Kdo přijíždí poprvé do Lotyšska, měl by nejdřív navštívit rižské muzeum okupace, jen tak můžete Lotyše pochopit." Tato slova v různých obměnách zaslechne návštěvník poměrně často. Muzeum se věnuje tragickému osudu země, počínaje paktem Stalin - Hitler, který zpečetil osud Lotyšska na další desetiletí dopředu. První sovětská okupace, německá a pak osvobození Rudou armádou, de facto anexe. Až v roce 1991 přišla vytoužená nezávislost.
"Lotyši si hodně vytrpěli, a tak nesnášejí, když jim někdo říká musíte udělat tohle, musíte vstoupit tamhle. Je to jistá tvrdohlavost. Ale ono to dopadne dobře," věří historik muzea profesor Nolendorf.