Studium, které zdůrazňuje individuální praxi studentů

Studium, které zdůrazňuje individuální praxi studentů

Vyšší odborné vzdělání je neuniverzitním terciárním vzděláváním, které je poskytováno školskými institucemi, jež nejsou součástí vysokých škol, a nevede k udělení diplomů osvědčujících vysokoškolskou kvalifikaci. Vyšší odborné školy (VOŠ) obvykle realizují dvou- až tříleté programy přípravy k určitým povoláním či určené jako příprava k vysokoškolskému studiu.
Vyšší odborné školy se staly novým typem postsekundárního vzdělávání neuniverzitního typu novelou školského zákona v roce 1995. Na rozdíl od mezinárodní kategorizace ISCED, která řadí VOŠ jednoznačně do terciárního vzdělávacího sektoru, ve školské legislativě České republiky jsou administrativně součástí středního (odborného) školství, mají však možnost získat vysokoškolský status podle vysokoškolského zákona.

Nabídka sto osmdesáti studijních oborů

V současné době vedle sebe existuje téměř sto sedmdesát vyšších odborných škol, které nabízejí studium sto osmdesáti různých studijních oborů. Jaké jsou charakteristické rysy všech těchto škol? Poskytují terciární vzdělávání navazující na ukončené střední vzdělání a délka studia je kratší než na vysokých školách - v průměru trvá tři roky. Studium je zakončeno absolutoriem a absolventům je uděleno kvalifikační označení.
Studium na těchto školách je zaměřeno převážně prakticky s důrazem na individuální praxi. Integrální součástí studia je souvislá dlouhodobá odborná praxe. Většina absolventů nastupuje přímo do zaměstnání v příslušném oboru, kde se nevyžaduje převážně teoretické vysokoškolské vzdělání.
Část absolventů pokračuje ve vysokoškolském studiu, i když jejich dosavadní příprava netvoří jeho nedílný první stupeň (seznam vyšších odborných škol, včetně těch, které mají propojení s vysokou školou v regionu a ve školním roce 2003/2004 nabízejí možnost bakalářského studia najdou zájemci na adrese www.nuov.cz).
Rozsah odborné praxe v jednotlivých vzdělávacích programech se značně liší - od jednoho měsíce až po šestiměsíční souvislou praxi během studia. Některé školy nabízejí velmi cennou dlouhodobou stáž v zahraničí, která je zaměřena jak odborně, tak i na zdokonalení jazykových schopností.
Většina VOŠ klade velký důraz na kvalitu a rozsah odborné praxe, ve vedení školy zřídily funkci zástupce ředitele pro odbornou praxi, který tuto praxi dojedná s jednotlivými podniky a institucemi. Zároveň provádí pravidelné hodnocení této praxe jak ze strany žáků školy, tak ze strany smluvních partnerů - institucí. I většina diplomových prací je prakticky zaměřena na řešení konkrétního problému při výkonu práce a obvykle buď vedoucí práce, nebo oponent je zaměstnán v instituci, s níž má škola smlouvu o provádění praxe.
Vznik vyšších odborných škol byl inspirován zkušeností ze zemí OECD. Jako příklad institucí poskytujících terciární vzdělávání a orientujících se převážně na prakticky zaměřené studijní obory je možno uvést německé Fachhochschulen, francouzské IUT (Instituts Universitaires Technologiques), nizozemské HBO, norské Districkt Colleges, případně Comunity College v USA.

VOŠ jako reakce na požadavky praxe

Důvody, které vedly ke vzniku vyšších odborných škol, jsou především dva. Prvním a nejdůležitějším je zrod náročných činností, pro které střední škola ve vymezené studijní době nemůže žáky kvalitně připravit, případně pro něž její absolventi nejsou svým věkem a zkušenostmi způsobilí. Tyto činnosti ale na druhé straně nevyžadují dlouhé a převážně teoretické vysokoškolské vzdělání. VOŠ tedy vyplňují jakousi mezeru mezi středoškolským a univerzitním, tedy akademickým vzděláním.
Druhým rovněž nezanedbatelným důvodem je obrovský zájem o vysokoškolské studium, který v současné době vysoké školy nemohou - hlavně z kapacitních důvodů - uspokojit.
Hodnocení kvality vyšších odborných škol provádí Česká školní inspekce. Obsah hodnocení je veřejně přístupný na jejich webových stránkách (www.csicr.cz). Šetření inspekce bylo za dobu existence tohoto druhu škol uskutečněno již ve všech existujících VOŠ. Hodnocení výuky ukázalo značné rozdíly mezi školami i mezi obory uvnitř škol.
Nejlepších výsledků dosahují školy ekonomických oborů, velmi dobrých výsledků pak školy sociální a právní, jako spíše nadprůměrné jsou hodnoceny umělecké obory vyučované na vyšších odborných školách. Jako školy s nejslabšími výsledky jsou uváděny vyšší odborné školy vyučující technické a zdravotnické obory.
V této souvislosti je nezbytné zmínit systém evaluace vyššího odborného studia, který garantuje Sdružení škol vyššího studia (www.ssvs.cz). Hodnocení je založeno na sebehodnocení školy. Její kvalitu hodnotí skupiny odborníků ze vzdělávání i praxe. Jako základní podklad pro hodnocení je využívána sebeevaluační zpráva školy, na kterou navazují řízené rozhovory se skupinami pedagogů, studentů a sociálních partnerů školy a zaměstnavatelů absolventů škol.
Výsledkem je bodové hodnocení úrovně různých oblastí školy a závěrečná zpráva, která je veřejně přístupná. Škola může získat certifikát vysoké kvality nebo certifikát kvality. Platnost certifikátu je omezena na tři roky. Škola s úspěšným hodnocením může po dobu platnosti certifikátu užívat k propagaci logo programu.
[*]

Autor pracuje
v Národním ústavu odborného vzděláván v Centru kariérového poradenství