Žalobce: Akce "čisté ruce" kýžený efekt nepřinesla

Žalobce: Akce "čisté ruce" kýžený efekt nepřinesla

ČSSD před volbami v roce 1998 slibovala očištění ekonomiky. Tvrdila, že všichni tuneláři půjdou "do tepláků", tedy za mříže. Akce "čisté ruce", jejímž duchovním otcem byl expremiér Miloš Zeman však skončila spíše fiaskem. Hnací motor akce - vládní Výbor na ochranu ekonomických zájmů - tento týden po pěti letech končí činnost. Ze stovek podnětů se před soud dostalo jen pár desítek a pouze minimum skončilo odsuzujícím rozsudkem.
Z pohledu práce policie a státního zastupitelství měly být "čisté ruce" inventurou zapomenutých případů závažné ekonomické kriminality. "Tuto akci nepovažujeme za efektivní nástroj boje proti hospodářské a finanční kriminalitě," říká náměstek Nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk. Výbor, který "čisté ruce" řídil, mohl na závažné případy pouze upozornit.
Tehdejší vicepremiér Pavel Rychetský (nyní předseda Ústavního soudu) ale akci částečně obhajuje. "Vláda vytvořila podmínky k efektivnímu potírání závažné hospodářské kriminality," tvrdí. Podle něj tak v roce 2001 vznikly specializované útvary na státních zastupitelstvích. "A to je pozitivní výsledek," dodává Rychetský.
Fenyk ovšem připomíná, že specializované útvary nevznikly z popudu vlády, ale Nejvyššího státního zastupitelství, které s návrhem přišlo na jedno z jednání Výboru na ochranu ekonomických zájmů. Výbor se podle něj sešel naposledy vloni, když končilo funkční období Zemanovy vlády.
Žalobci a policisté považují dnes práci výboru i jeho koordinačně analytické komise za zbytečnou. "Její práci nebylo možné převést do procesní roviny, protože vláda není oprávněna zasahovat do konkrétních případů," míní Fenyk. Za pravdu mu dává i někdejší šéf Úřadu finanční kriminality a ochrany státu Martin Pavlík. "Práce analytiků byla zbytečná, dublovali policii i žalobce. Jejich výstupy stejně končily u nás a my se tím museli zabývat od začátku," říká.
O výsledcích akce se později negativně vyjádřil i její garant, ministr bez portfeje v Zemanově vládě Jaroslav Bašta. Neúspěch přičítal nízké aktivitě vládního výboru a Ministerstva vnitra. "Výbor se od ustavení sešel na čtyřech zasedáních, analytici neměli úkoly, nebyly po nich požadovány zprávy o činnosti a scházely pracovní plány," vypočítal chyby Bašta na konci roku 1999. Později ale svá slova po kritice některých vládních kolegů zmírnil.
Pouze dva z případů, které v rámci "čistých rukou" rozpracovaly protikorupční útvary státního zastupitelství, jsou dnes pravomocně odsouzeny, osm prošlo prvoinstančním procesem. Ve 22 kauzách byli jejich aktéři obžalováni a ve 29 obviněni. Žalobci pracují na případech Viktora Koženého, Františka Chvalovského, KTP Quantum či Privat Investors. Prověřují ještě 54 dalších případů a rovněž se zabývají dvěma pokusy o uplácení policejního vyšetřovatele a soudce. Nově přibyly případy zneužívání dotací z fondů Evropské unie.
Žalobce Fenyk tvrdí, že soudy často vracejí obžaloby z formálních důvodů. Šéf pražského městského soudu Jan Sváček to sice částečně uznává, namítá však, že kdyby byly žaloby bez chyb, tedy odpovídaly zákonu, vracet by se nemusely.
O akci "čisté ruce" Sváček míní, že byla jen politickou proklamací. "Nijak neovlivnila vyřizování agendy. Soudci jsou nezávislí a nějaké vládní akce nás absolutně nezajímají. Přesto obžalovaní v jednací síni křičí: Chcete mě zavřít kvůli akci čisté ruce. To je ale nesmysl."
Některé klady si "čisté ruce" přeci jen připsat mohou. Analytici v roce 1999 navrhli zřízení finanční policie a prokuratury. Návrh zákona o finanční policii schválila vláda teprve minulý měsíc, útvar by měl spadat pod kriminální policii. V první fázi by v ní mělo sloužit 240 příslušníků - celníků a policistů.
Naopak neprošly návrhy na zřízení páté tajné služby - finančního zpravodajství - nebo vznik imigrační služby.