V Česku podniká šedesát a půl tisíce cizinců, kteří vlastní živnostenský list. Plné dvě třetiny z nich pochází z Vietnamu a Ukrajiny. Slovenských živnostníků je na českém trhu mírně přes sedm tisíc.
Cizinci si vystačí se 75 a půl tisíce živnostenských oprávnění. Téměř 1,7 českých podnikatelů jich přitom vlastní přes 2,6 miliónu.
Cizinců pracujících na českém trhu je však výrazně více. "Na jednoho zahraničního podnikatele připadá mnohdy hned několik rodinných příslušníků, kteří živnostenský list nemají," říká prezident Komory daňových poradců Jiří Nekovář. Rodinné podnikání je přitom specifikou právě zahraničních živnostníků. Otázkou však zůstává, zda jsou tito lidé přihlášeni k placení daní a odvodů,
Ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann, který se zabývá stínovou ekonomikou, odhaduje, že je na českém trhu "protizákonně zaměstnáno zhruba 150 tisíc cizinců. Část registrovaných zahraničních podnikatelů přitom představuje předvoj těmto nelegálům. Zajišťuje jim vše potřebné, od nabídky práce až po ubytování."
Politici napříč všemi stranami se předhánějí v prohlášeních, jak zabrání daňovým únikům a dalším negativním projevům stínové ekonomiky. Například premiér Vladimír Špidla nedávno sliboval, že sníží podíl stínové ekonomiky z dvaceti pěti na patnáct procent HDP. Přitom se není možno dopátrat základních údajů ani o působení zahraničních podnikatelů na tuzemském trhu. Ministerstvo financí totiž nedokáže odpovědět na otázku, kolik mu odvádí tito podnikatelé v průměru na daních.
"Naše centrální databáze takové informace nedokáže poskytnout. Jedinou možností je obvolat jednotlivé finanční úřady," říká mluvčí ministerstva Eva Nováková. Podle poradce Nekováře "největší úniky na daních u cizinců, kteří v Česku podnikají, zřejmě plynou z DPH a ze spotřebních daní. Tyto úniky mohou ročně dosáhnout řádově několika set miliónů korun."
O zahraničních živnostnících nemají přesnější informace ani profesní sdružení.