Pokud horní komoru Parlamentu znovu nepřehlasuje 101 poslanců, ministr financí ušetří v roce 2005 zhruba 6,5 miliardy korun, které by musel navíc vynaložit na platy více než 70 tisíc lidí, jichž by se zákon týkal.
Proti tomu, že by platy policistů v průměru vzrostly z 25 tisíc na 32 tisíc korun, protestovali již po schválení zákona ve sněmovně někteří poslanci vládní koalice. Poukazovali na to, že pro policisty v době úsporných opatření peníze jsou, zatímco pro učitele se nenašly.
Senátoři navrhli v zákoně snížit odchodné policistů či hasičů z osminásobku na šestinásobek měsíční mzdy. Ze zákona také senátoři chtějí vypustit ustanovení, podle nějž by policisté mohli být rychle propouštěni ze zaměstnání. Jedná se o případy, kdy jsou podezřelí ze spáchání přečinu, který by byl v rozporu s jejich slibem a mohl by ohrozit vážnost bezpečnostního sboru.
"Vyspělé země si své policie váží, snaží se ji motivovat a vytvářet maximální podmínky pro výkon práce. Někteří zákonodárci jsou kvůli svým úzkým politickým zájmům schopni potopit naději policistů, že tomu tak je i u nás," reagoval včera šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous.
Senát k zákonu přijal usnesení, v němž uvedl, že ze sněmovny ani napodruhé nepřišel zákon ve znění, který dolní komora schválila. Ministr vnitra Gross při té příležitosti prohlásil, že ne všechny zákony, které vycházejí ve Sbírce zákonů, zcela odpovídají jejich schválenému znění. Jako příklad uvedl zákon o ochraně utajovaných skutečností.
"Ve sbírce je publikovaný text, že účinnost celého zákona končí k 31. prosinci tohoto roku. A přitom nikde v legislativním procesu takovýto pozměňovací návrh předložen nebyl. Ale platí to, co je ve Sbírce zákonů, takže si s tím budeme muset nějakým způsobem poradit," řekl Gross.