I po vstupu Česka do unie pro něj Rusko zůstane prioritou

Ruská federace patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky, o čemž svědčí i loňský obrat výměny zboží, přesahující 2,35 miliardy dolarů. Také vládní koncepce proexportní politiky do roku 2006 zařadila Rusko mezi prioritní teritoria. Příštím rokem se však Česko stane součástí Evropské unie a v oblasti obchodu se začne řídit jejími obchodně-politickými režimy. Znamená to tedy změnu priorit?
Představitelé českého Ministerstva průmyslu a obchodu jednoznačně tvrdí - nikoliv. "Ruská strana opakovaně vyslovuje obavy, co bude vstup Česka do unie znamenat pro vzájemné vztahy. My odpovídáme, že Rusko je pro nás poprvé po deseti letech oficiálně významnou prioritou," vysvětluje Václav Petříček, první náměstek ministra průmyslu a obchodu.
Nové členské státy nesmějí mít ve svých bilaterálních smlouvách obsaženu úpravu obchodu, což se týká i doložky nejvyšších výhod. Budou se tedy řídit dohodami, které má unie uzavřeny s nečlenskými zeměmi. To se tyká i Ruské federace, s níž má EU Dohodu o partnerství a spolupráci a další dokumenty pro oblast obchodu. "Pro nás to ale neznamená, že nemůžeme mít s Ruskou federací nové a lepší dohody a že si jednotlivé členské státy unie nemohou uchovat svou proexportní politiku," dodává Petříček.

Česko ke dni vstupu 1. května 2004 ukončí platnost bilaterálních dohod s Ruskem, které neodpovídají unijním režimům. Z pohledu kompetence MPO se jedná o Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o obchodně-ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci z roku 1993. Tato dohoda se má nahradit dohodou novou, zaměřenou na spolupráci v oblasti průmyslu, hospodářství, vědy a techniky. Její návrh byl předán ruské straně a začátkem července proběhly v Moskvě první konzultace k její přípravě.
Z ostatních dohod se změna týká Dohody o spolupráci v oblasti karantény a ochrany rostlin z roku 1994, Dohody o spolupráci v oblasti veterinární péče z roku 1994 (kompetence Ministerstva zahraničních věcí ) a Dohody o spolupráci v oblasti spojů (kompetence ministerstva dopravy).
"Pokud jde o nákup ropy a plynu, platí nulové clo v Evropské unii jako u nás, takže v tomto směru se nic nezmění. Nadále také budou platit dlouhodobé kontrakty na dodávku těchto surovin z Ruské federace," říká ředitel odboru evropských zemí na MPO Jan Hroník.
Začlenění Česka do Evropské unie není ale jen otázkou úpravy právních vztahů. Přináší i otázku, jak se změní konkurenční prostředí a jak se tyto změny promítnou do systému podpory exportu, tedy jak se to dotkne takových institucí, jako jsou Česká exportní banka a EGAP. "Obě tyto instituce musí být na konkurenci připraveny, aby v ní obstály. Musí se umět prodávat. Potřebují silné marketinkové a právnické útvary," říká Petříček.
"Bez nových produktů, které by podpořily financování a pojišťování vývozu českých exportérů do teritoriálních priorit, tedy i do Ruska, neobstojí," dodává náměstek ministra. Mezi takovými produkty by předseda představenstva společnosti Alta Vladimír Plašil viděl pojišťování regionálních bank v Rusku. "Potřebujeme, aby EGAP začal pojišťovat tyto banky. Zatím to nechce dělat," tvrdí Plašil.
Nutnost zdokonalení podpory podnikání, byť spíše nepřímé, si MPO uvědomuje a jak se zdá, v poslední době razantněji prosazuje. Na druhé straně proexportní politiku státu, i směrem do Ruska, hodnotí jako srovnatelnou s ostatními kandidátskými zeměmi a už i vzhledem k celkové bilanci zahraničního obchodu jako pozitivní.

Ve věci zahraničního obchodu s Ruskem je však situace poněkud složitější. Vývoz se loni podařilo zvýšit, ale zároveň částečně, v hodnotovém vyjádření klesl dovoz, neboť se snížily ceny ropy. V letošním prvním pololetí český export oproti loňskému roku neklesl, ale vzrostl dovoz. "Nelze říci, že by se situace zhoršila, ale je to otázka kursu a pohybu cen ropy. Dražší ropa prospívá stabilizaci ruské ekonomiky, její perspektivnosti i schopnosti vyrovnávat se s partnery nejen v rámci dluhové služby, ale třeba i v rámci modernizace výrobní základny," vysvětluje Hroník.
Z hlediska komoditní skladby v našem vývozu převažují stroje a zařízení včetně dopravních, tržní výrobky, průmyslové zboží a chemické produkty. V opačném směru je to jednoznačně ropa a zemní plyn. Mírně se sice zvýšil dovoz strojů a zařízení, ruská strana však s jeho úrovní rozhodně není spokojena. "Čtyři pětiny našich dodávek představují energetické suroviny, což je pro ruskou ekonomiku realita nepříliš půvabná," řekl při nedávné návštěvě Prahy viceprezident Obchodně průmyslové komory RF a poslanec Státní dumy Boris Pastuchov.
"Už v minulosti jste nám dodali hodně strojírenské produkce, ve velkém jsme nakupovali například lokomotivy, takže na mnoha úsecích našich železnic má tato technika stále klíčový význam. A přestože se do Ruska v posledních letech hrnou světoví výrobci, naši lidé říkají, že s vašimi stroji se jim pracuje nejlíp," říká Pastuchov. V česko-ruských vztazích dnes podle něj nejde ani tak o rozšiřování objemů výměny, jako spíše o to, podniknout několik zásadních a kvalitativně nových kroků vpřed. "Naše investice v Česku a naopak jsou zcela nedostatečné a možnosti obrovské," míní poslanec.

České firmy v Rusku už několik velkých průmyslových a investičních projektů uskutečňují. Pokračuje plynofikace Kamčatky. Ve Sverdlovské oblasti byl vytvořen společný podnik na výrobu čističek a další na výrobu bytové chemie. Společnost Alta a dodavatelské podniky, například TOS Kuřim, TOS Hulín, tam zabezpečují modernizaci obráběcích strojů do závodu Uralmaš. Alta má také s jiným velkým podnikem - je to Uralvagonzavod v Nižním Tagilu - rozpracované projekty na modernizaci výrobní základny. Třetím projektem je uzavřený kontrakt včetně úvěrové linky na výstavbu cechu na výrobu obalového skla. Dodavatelem je Sklostroj Turnov, který už postavil závod v Kiriši, v Leningradské oblasti, a uvažuje o jeho rozšíření.
"Sklostroj je jeden z nejaktivnějších českých podniků, které v Rusku působí. Oni si jednak dokážou najít fabriky, které už stojí, ale potřebují renovovat, a jednak si vždy hledají místa, kde jsou potřebné písky, z nichž se dá sklo vyrábět. Technologie máme perfektní, určitě srovnatelné a cenově výhodnější než ostatní - italské, německé a podobné," říká ředitel Hroník.
Jiné dva velké projekty, které se realizují, jsou výstavba závodu na přepracování zemního plynu ve městě Sosnogorsk v Republice Komi, což je dílo firmy Škoda JS, a také výstavba asi dvou set kilometrů plynovodu v Kamčatské oblasti firmou Plynostav Pardubice. Ve všech případech jsou to objemy v řádu desítek až sta miliónů amerických dolarů.
Jak, nebo do jaké míry se na těchto aktivitách podílí stát a instituce, které k podpoře vývozu vytvořil? "Někdo to třeba nevidí, ale zejména v tomto teritoriu už sama skutečnost, že tam přijede někdo z vládních orgánů České republiky, znamená mnoho. Jestliže nad naším dodavatelem drží ochrannou ruku stát, pak vůči takovému projektu je větší vstřícnost a naši partneři si také dovedou zajistit příslušné garance," přibližuje ředitel realitu východních trhů.

V otázkách vypořádání ruského dluhu funguje to, co bylo dohodnuto. Je tady oboustranný zájem část závazku RF vypořádat i finančně, podobně jako v první fázi, a v tom případě velké objemy zbožových dodávek, které zahrnují například lodě a jaderné palivo, budou omezeny. V rámci vypořádání dluhu se počítá i s dodávkou dvou velkých nákladních letadel pro Armádu ČR. "Systém kontaktů, který je nastaven tak, že obě strany uznávají zájmy té druhé, skutečně přivedl k vyřešení otázky ruského dluhu," potvrdil zplnomocněný velvyslanec RF v České republice Igor S. Savolskij.
Práce Česko-ruské mezivládní komise pro obchodně-ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci pokračuje, přestože z ruské strany dosud nebyl určen nový předseda a komise se delší dobu nesešla. Zřejmě bude zasedat koncem roku a zaměří se na návštěvu předsedy ruské vlády Michaila Kasjanova v Praze. Ta by se měla uskutečnit v prvním čtvrtletí příštího roku.
"Spolupráce má mnoho vrstev. Jednak oficiální v mezivládní komisi. Pak existuje řada kontaktů různých pracovních komisí. A pak jsou tu osobní vztahy. Také ony nám pomohly, když se loni v létě objevil dočasný nedostatek dodávek ropy. Díky partnerským a profesionálním vztahům s ruskou stranou se problém podařilo vyřešit," říká náměstek Petříček.

Česko dokonce lobbuje u Světové obchodní organizace za přijetí Ruska. "Představitelům Ruské federace jsme nabídli, že jim můžeme pomoci s určitými kontakty na Světovou obchodní organizaci, protože si myslíme, že naši zástupci mají u této organizace dobré postavení," uvádí náměstek. "A zdá se, že to funguje dobře," dodává.
Velice intenzívně pokračuje spolupráce s ruskými regiony, přičemž značnou práci, kterou oceňují i čeští exportéři, odvádí velvyslanec ČR v Moskvě Jaroslav Bašta, který vyjíždí i do vzdálených oblastí. "Ano, regiony jsou ta oblast, kde je obrovský potenciál sblížení jak politického a duchovního, tak i vytváření vazeb podnikatelů," uvedl velvyslanec.
O měnícím se pohledu na Rusko jako teritoriální prioritu svědčí podle odborníků i četnost návštěv a podpora v oblasti prezentačních akcí, jako jsou výstavy a veletrhy.
"Pokud stát vydá ročně na organizování výstav a veletrhů sto miliónů korun, je to příklad nepřímé podpory a šance pro podnikatele, který by neměl objevovat ruský trh, ale pochopit změnu," uzavírá Petříček.

Obchodní výměna ČR - Ruská federace - tabulka

České firmy a veletrhy

25.-28.3. Moskva Veletrh textilního a lehkého průmyslu Rostextil červen Povolží Putovní výstava po Volze
16.-21.6. Moskva Veletrh obalové techniky Rosupak
9.-13.6 Moskva Veletrh elektroniky - Elektro
25.-31.8. Moskva Autosalon
8.-12.9. Moskva Chimija
3.-6.11. Moskva Veletrh obráběcích strojů Intertool
17.-21.11. Moskva Veletrh nábytku Mebel

Samostatné průmyslové výstavy ČR

26.-30.5. Petrohrad U příležitosti 300. výročí založení města
23.-26.9. Jekatěrinburg - Sverdlovská oblast

březen Moskva Veletrh textilního a lehkého průmyslu Rostextil
květen 2004 Moskva Veletrh obráběcích a tvářecích strojů Metalloobrabotka
červen 2004 Moskva Veletrh textilních strojů Inlegmash